Opsáno odjinud: Jak vznikla krize?

Autor článku: 25. 1. 2012

Úsměvný pohled na vznik krize:

Helga je vlastníkem baru. Zjišťuje, že téměř všichni její zákazníci jsou nezaměstnaní alkoholici, a jako takoví si již nemohou dovolit podporovat její bar. Aby tento problém vyřešila, přichází s novým reklamním plánem, který jejím zákazníkům umožňuje pít nyní a platit později. Helga si zaznamenává vypité nápoje v knize (čímž poskytuje zákazníkům úvěr)….

Její reklamní strategie „pij nyní, plať později“ se rozkřikne a v důsledku toho proudí do jejího baru stále větší počet zákazníků. Brzy má největší prodeje ze všech ve městě. Tím, že umožňuje svým zákazníkům neplatit okamžitě, nesetkává se Helga s odporem, když v pravidelných intervalech zvyšuje ceny vína a piva,nejvíce konzumovaných nápojů. Následně se její hrubý prodej zvýší obrovsky. Mladý a dynamický vice-prezident v místní bance pochopí, že tyto dluhy zákazníků představují cenná budoucí aktiva, a zvyšuje Helze její úvěrový limit. Nevidí žádný důvod k nepřiměřeným obavám, protože má jako kolaterál dluhy nezaměstnaných alkoholiků!!! V sídle banky experti na obchodování najdou způsob, jak vydělat obrovské provize a jak přeměnit tyto zákaznické úvěry na CHLASTACÍ DLUHOPISY. Tyto „cenné papíry“ jsou zabaleny a zobchodovány na mezinárodních trzích s cennými papíry. Naivní investoři opravdu nechápou, že cenné papíry, které jsou jim prodávány jako „zajištěné dluhopisy“ AA, jsou ve skutečnosti dluhy Nezaměstnaných alkoholiků. Nicméně ceny dluhopisů neustále rostou!!“ a tyto cenné papíry se brzy stanou nejprodávanějšími instrumenty nějakých předních brokerských domů.

Jednoho dne, ačkoliv ceny dluhopisů stále rostou, manažer rizik v původní místní bance rozhodne, že je čas požadovat zaplacení dluhů vytvořených pijáky v baru Helgy. Informuje o tom Helgu. Helga pak požaduje zaplacení po svých notorických kunšaftech, ale protože jsou to nezaměstnaní alkoholici, nemohou své chlastací dluhy splatit. Protože Helga nemůže dostát svým úvěrovým závazkům, je nucena zbankrotovat. Bar zavírá a 11 zaměstnanců přichází o práci. Ceny chlastacích dluhopisů přes noc spadnou o 90%. Zkolabovaná hodnota dluhopisových aktiv zničí likviditu banky a zabrání ji vydat nové úvěry, čímž dochází k zmrazení úvěrů a ekonomické aktivity ve společnosti. Dodavatelé baru Helgy ji poskytli štědré prodloužení termínů splatnosti a investovali do dluhopisů penzijní fondy svých firem. Nyní zjišťují, že čelí odpisům jejích špatných dluhů a ztrátě více než 90% předjímané hodnoty dluhopisů. Její dodavatel vína také vyhlašuje bankrot, zavírá rodinnou firmu, která přetrvala tři generace, její dodavatel piva je převzat konkurencí, která okamžitě uzavírá místní pivovar a propouští 150 lidí. Naštěstí však banka, brokerské domy a jejich vedení jsou zachráněni a nouzově vyplaceni miliardami od vlády, bez jakýchkoliv podmínek. Zdroje potřebné pro toto nouzové vyplacení jsou získány novými daněmi uvalenými na zaměstnané, střední třídu, abstinenty, kteří nikdy v baru Helgy nebyli.

Už chápete, jak vzniká krize?

 

Autor neznámý, původně publikováno zde (převzato se svolením):

http://imcmedia.cz/?p=3108

 

Pokud vám uteklo, jak funguje oddlužení, najdete to zde.

 

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

 

Štítky: , ,

Komentáře

  • To je celkem dobrý popis. Přidal bych k tomu ale pár poznámek, které bohužel asi nejdou do tohoto příběhu zakomponovat: * Záruky za bankovní vklady - kvůli nim je možné do bank relativně bezstarostně ukládat svoje peníze a není na banky tlak, aby se vyhybaly rizikům. A banky k tomu přirozeně motivovaný nejsou, protože riziko obvykle více vynáší (pokud vyjde). Nebýt těchto záruk, už bychom tu mohli mít pár menších státních bankrotů, které by nebyly ničivé, ale přinesly by poučení. * Údajně musí banky mít nějaký podíl "bezpečných investic", které jsou státem určeny jako státní dluhopisy. Ukázkové nafukování bubliny. Nevím, jestli toto je pravda, ale ve světle (nebo stínu) navržené daně z finančních transakcí (od EU) se tomu až tak nedivím.

  • Jan Dvořák napsal:

    Podíl "bezpečných" investic definován není. Ale kapitálová přiměřenost bank se počítá z "rizikově vážených aktiv", takže banka buď poskytne 100 v úvěrech nebo za X*100 koupí státní dluhopisy. A rizikově vážená aktiva se nezmění. P.S. Úmyslně píši "X", protože teď s jedem jist váhovými koeficienty pro výpočet velikosti rizikově vážených aktiv.

  • Díky za upřesnění. Tak jako tak to nepřirozeně motivuje banky nakupovat státní dluhopisy.

  • Toxic napsal:

    "Záruky za bankovní vklady – kvůli nim je možné do bank relativně bezstarostně ukládat svoje peníze" No, nevím, zda bezstarostně - vklady jsou sice pojištěny do (teď nevím přesně) 100k EUR, ale kdyby se lidi zbláznili a udělali run na banky, žádný fond nemá tolik peněz, aby všechny lidi vyplatil..

  • Mario napsal:

    predevsim fond pojisteni vkladu disponuje prostredky zhruba necelych 20 mld CZK. kazdorocne do nej financni instituce nalejou cca 2-3 mld. na stredne velkou banku to staci, na vice bank nebo velkou banku to nestaci. ale predevsim. neni duvod, aby byl run na vsechny banky. trochu soudnosti, panove...

  • Toxic napsal:

    Mario - samozřejmě, není důvod, ale černé labutě se objevují nepředpovídatelně, v dnešní situaci ví jen Bůh (a ani ten možná ne), co se stane za týden..

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo