V Íránu se hraje o hegemonii dolaru

Brilantní argumentace! Skvělý článek.

Teď jde však o to, jaké jsou možnosti obou stran. Rétorika Íránu a USA představuje jisté figury. Válečné operace jsou velmi nepravděpodobné.

Proč? Právě kvůli hrozbě uzavření Hormuzského průlivu. V tomto případě by zastavení dodávek ropy ve spojení s křehkostí finančního a bankovního systému způsobilo krach. Nicméně v tomto případě si Írán také velmi uškodí, přišel by o zisky a musel by hledat severní cestu dodávek – zde je otázka, zda by ho na EU a USA závislé Rusko podpořilo právě v takové situaci.

Další rovina je vojenská. Írán není jednoduché jen tak „vypnout.“ Oproti Iráku jde o vcelku sofistikovaný stát (sice zranitelný elektronicky), jeho konvenční síly jsou nad síly americké. USA čeká volební rok, tato možnost by si žádala obrovskou přesvědčovací kampaň, Írán nepodnikne první vojenský krok. Jeho 70 mil obyvatel představuje významnou sílu, mnohdy silně militarizovanou ve prospěch režimu. Území Íránu je složeno z hornatého terénu, letecké síly nemá nijak extra malé.

Jak by se k takové akci postavila Liga arabských států? Co ti největší odběratelé ropy? Čína a Indie ve spolupráci s dalšími mohou v něčem takovém USA vykoupat.

EU přistupuje k sankcím, ale reálně nemá na to, aby podnikla vojenské kroky. Jde opět o kombinaci finančních a politických faktorů. Tyto sankce pro Írán nemají příliš ekonomický význam – právě s odkazem na to, kdo je jeho největší odběratel. Japonsko již minulý týden USA varovalo a stejně jako Čína se k sankcím nehodlá připojit.

Izrael mezitím zmírnil svou rétoriku, zatímco USA vyzvaly Chomeiního k jednáním. Nejspíš vyčkává, co z toho vzejde, ale sám je ve velmi špatné pozici. Úspěch rychlého leteckého útoku je v rovině „buď a nebo.“

Je nutné počítat se šítskou podporou napříč regionem. Šítové v Iráku mohou situaci jenom zhoršit a další dolarové režimy v oblasti čelí hrozbě šítských povstání, jde např. o Saúdskou Arábii, napojený Bahrain, apod.

Co je však nejzajímavější, tak nezamýšlené důsledky. Írán má nejen moderní armádu, ale velmi dobře vycvičené síly pro speciální (cover) operace. Je to dáno historickým vývojem a jeho tradiční pozicí hegemona v oblasti. Upevňuje si jimi vliv v Sýrii a v Libanonu pomocí Hizbaláhu. Můžeme se spolu s Agenturou pro atomovou energii shodnout na tom, že dosud nemá bombu, ale mohou se štáby nejnespokojenějších států ujistit, že není schopen dát dohromady tu špinavou? Domnívám se, že nikoli!

Pokud by Írán pod přímým útokem nasadil své operativce k provedení útoků napříč Evropou se špinavými bombami, co by to udělalo? Tyhle možnosti si štáby také kalkulují. Těžko říct, kdo by si takový risk troufnul, hlavně když na něj lze upozornit veřejně…

Írán je regionální velmoc. USA ale potřebují jeho sféry vlivu omezit. Jde již o zmíněnou Sýrii a Libanon, který potenciálně škodí Izraeli. Také šítské společenství představuje pro USA hrozbu nejen v Iráku, ale i v případě ostatních spojenců. Tohle je velmi citlivý kotel, který si podle mě jen tak nikdo nepřeje zapálit.

Vzhledem k právě probíhajícímu konfliktu mezi Šíty a Sunnity v Iráku se kloním spíš k tomu, že jde o budování vyjednávacích pozic.

Írán nechce vojenský střet, USA nechtějí uzavřený Hormuzský průliv. Saúdská Arábie nechce povstání Šítů v oblastech, v nich jsou největší těžiště ropy. Izrael zmírnil rétoriku a vyčkává jak dopadnou snahy USA z minulého týdne navázat dialog.

Írán rozehrává svou hru v Iráku, jehož nestabilita je pro USA riziková. Dále má samozřejmě konspirační vazby na šítské skupiny v Bahrainu, SA, Sýrii, apod. Jak jsem psal, je to regionální velmoc, je to od něj pochopitelné.

Přece jen je uzavření průlivu velmi rizikové i pro USA. Zde na serveru se můžeme dočíst, jak křehký současný finanční a bankovní sektor je. Proto mám za to, že jde o diplomatickou hru, která ani nemůže vypadat jinak, když se tradičně užívají figury o „ose zla“ a „západním satanovi.“

Každopádně nic není nemožné. Nějaký úlet není nikdy vyloučen, jsme všichni přece jen lidé : )