Václav Bálint: Zamyšlení nad inflací

Toto je již pátý článek do prázdninového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

Považuji finanční gramotnost za jeden z pilířů vzdělání, který by neměl chybět ve znalostní výbavě u žádného člověka. V jaké jiné době by se nám tento typ znalosti mohl hodit, než v systému volně plovoucích kurzů ničím nekrytých měn, který funguje teprve čtyři dekády. A že nejde o systém, který by oplýval stabilitou, jsme se mohli přesvědčit několikrát, a to v každé jeho desetileté etapě.

Nedávno se mi můj dědeček pochlubil, že si od svých patnácti let spoří 500 Kč. Dodnes vede nízkonákladový život, dopravuje se pouze na kole, nemá auto ani vlastní byt, takže ve své době mohl ušetřit skutečně zajímavý obnos. Kupní síla peněz se však od té doby změnila natolik, že každý kardiolog by mi nedoporučoval osvětlovat svému dědečkovi peněžní zákonitosti a fakt, o kolik peněz v reálných hodnotách za celou tu dobu „šetření“ přišel. Jeho následnou reakci na finanční procitnutí by koneckonců nekompenzovala ani informace o tom, že kdyby investice místo na účet šly do zlata, byl by již na konci 80. let 20. století po prodeji tohoto zlata milionářem.

Paradoxně to byli právě prarodiče, kteří si přede mnou dodnes zavzpomínají na lahvové pivo za jednu korunu. To co jsem já musel nastudovat, oni zažili. Nedali si ale informace do správných souvislostí. Stěžování si na to, jak nám pečivo opět podražilo neznamená, že by se nám rohlík zhodnotil, znamená to, že se nám znehodnocují peníze, za které si zboží kupujeme. Při inflaci jsou peníze příčinou a růst cen je následek.

Inflace není novodobý fenomén. Techniky jak zmnožovat peníze nás doprovází staletí. Dříve byl název drahých kovů (peněz) odvozen od konkrétní váhy kovu (např. libra). To ovšem mluvíme o době, kdy vedle sebe existovalo mnoho soukromých mincoven, které ražbu mincí prováděly. Éra mincoven skončila jejich ovládnutím nejprve ze strany feudálů a pak králů. Ovládnutí monopolu na ražbu mincí bylo prvním krokem k absolutnímu ovládnutí území i s jeho obyvatelstvem. Informace o hmotnosti přestává být následně patrná v názvu měny, dochází k jejich přejmenování, aby se s váhou dané mince dalo manipulovat. Dolary, marky či franky začaly být úmyslně zlehčovány, snižovala se i jejich ryzost a ve výsledku můžeme v podstatě sledovat stejný efekt jako u tisku peněz papírových.

Dnes se také znehodnocují měny, a to ve velkém měřítku, jelikož to jde snáz. Centrální banky ve snaze oživit ekonomiku sahají po netradičních nástrojích jako je politika monetární expanze (tzv. kvantitativní uvolňování). S těmito netradičními kroky se mění i paradigma jejich původních cílů. Ještě před deseti lety byla hlavním cílem centrálních bank cenová stabilita a stabilita měny, dnes je to především finanční stabilita. Finančníci a investoři nad zmnožováním peněz tlaskají, těm ostatním mizí kupní síla jejich peněz před očima. Ne nadarmo se inflaci také říká druhé zdanění. Nejvíce totiž profituje ten, kdo peníze vytváří.

Tištění peněz urvané ze řetězu (hyperinflace) se dostává stále více na přetřes v souvislosti s politikou FEDu či ECB a nejenom jich. Výrazná inflace muže zapříčinit změnu celého měnového systému nebo přímo jeho pád – ekonomika přechází na jiné měny (kovy, zahraniční měny) nebo se rovnou vrací k výměnnému obchodu. Významná inflace hrála svoji úlohu u mnoha historických milníků: pád Římského impéria, Americká revoluce či válka Severu proti Jihu, revoluce v Rusku (1917), Německo v meziválečném období, Čína po druhé světové válce atd. Jediné co jsme schopni předvídat je v současné době to, že jsme se z těchto okamžiků za stávající situace nepoučili a peníze se tisknout jen tak nepřestanou.

Změnit systém sami jistě nemůžeme, ale můžeme směnit papírové peníze za něco, co uchovává hodnotu a nelze to mávnutím proutku zmnožit z důvodu financování války či z důvodu špatného hospodaření státu. Tolik obávaná nestálá cena drahých kovů mě nezajímá. Jako drobný investor jsem si předsevzal, že každý měsíc si nechám poslat pár hmotnostních jednotek vzácného kovu s myšlenkou, že z něho někdy v budoucnosti budou snad profitovat moje děti. A možná se chci také dostat na stranu těch, kdo při tisku peněz tleskají.

Václav Bálint

TOP 5 letošní vybrané články

• Výroční analýza 2013 – Spojené státy tlačené do izolace
• Komu patří Vaše peníze uložené v bance?
• Fungování sociálních dávek a vysokých daní názorně
• Rázný vzkaz guvernéra BoJ: Využijte hotovost nebo o ní přijdete
• Finanční generační konflikt je za veřmi