Švýcarsko uprostřed měnové války

Jak se chová Švýcarsko?  Jeho riziko vzrůstá, bod zvratu je za rohem. Za posledního půl roku jsem o něm psal několikrát, i o tom, že Švýcarsko má vlastní hlavu.

Pevné svázání kurzu franku s eurem funguje od podzimu 2011 s tím, že od loňského podzimu se zvedla jeho volatilita. Zatím frank proti euru mírně oslabuje. V okamžiku, kdy opět prokunou problémy v eurozóně, nevěřím, že švýcarská centrální banka (SNB) nedovolí posílit franku více než na 1,2 CHF / EUR.

Švýcarské centrální banka tiskne peníze jako o život. Obrana franku proti posílení stála za posledních 16 měsíců SNB velké množství peněz, když prodávala franky (které si napřed musela natisknout) a nakupovala prakticky všechny hlavní světové měny – nejvíce eura, ale také dolary, libry a jeny. Mimochodem, zajímavé je, že je Spojené státy ještě nenařkly z manipulace měny, rozsahem překoná i čínské operace na oslabení vlastní měny.

Výsledkem je, že se švýcarská centrální banka změnila v jeden velký hedge fond. Vzhledem k velikosti své rozvahy si musí být SNB vědoma bezvýchodnosti obrany franku, ale ví, že stejně to udělat musí. Vždyť velikost rozvahy Fedu se rovná přibližně pětině HDP Spojených států, velokost rozvahy ECB je přibližně 30% HDP eurozóny. Velikost rozvahy švýcarské centrální banky byla v listopadu loňského roku na necelých 90% švýcarského HDP, tedy relativně trojnásobná oproti ECB.

Nákupy SNB se od nákupů Fedu či ECB liší jedním zásadním způsobem – jako jediná z nich nakupuje hlavně cizoměnové cenné papíry a vystavuje se tak kurzovému riziku. Švýcarský frank se tak dostal do centra probíhající finanční válce.

Další kolo měnových válek je tu, zde už každá země kope sama za sebe. Každá země má z obchodních důvodů raději za slabší měnu, než naopak.

Jako první se frank zřejmě utká s jenem. Japonský nově zvolený premiér vyhlásil, že ve snaze posílit export plánuje oslabit hodnotu japonského jenu. V ochraně průmyslu má Japonsko velké zkušenosti a nyní je evidentně využívá. Japonský jen za poslední 3 měsíce posílil z 84 jenů za frank na 98, tedy o 17%. Zde tedy frank prohrává a švýcarské centrální bance hrozí první vlna ztrát.

V druhém kole pak frank čeká souboj s britskou librou, ve třetím pak souboj s eurem. V obou případech se změny kurzu za posledních několik měsíců pohybují v pár procentech. Jak se projeví tyto dva souboje? Obvykle se zvýší spready a ceny akcií vzrostou. Teď tomu nevěřím, zvláště růstu akcií.

Řada hedge fondů již sází na to, že frank výše popsané souboje prohraje a posílí, možná až k paritě s eurem, v případě problémů dolaru klidně i výše.

Co s tím může švýcarská centrální banka nadělat? Asi nic moc. A protože už dříve prokázala, že se eurozóně nepoddá, nepřekvapila by mě varianta, ve které by se frank připojil k zemím směřujícím k zavedení zlatem kryté měny.

Sledujte proto pozorně kroky Švýcarska.

Výroční analýza 2013

• Rok 2013 – Spojené státy tlačené do izolace

Pohled na penzijní reformu

• Jak se postavit k důchodové reformě?