Není to tak dávno, co čínská centrální banka signalizovala, že je připravena ke změně měnové politiky ve snaze omezit příliv spekulativního kapitálu do země a následný tlak na posílení juanu. Podle odhadů agentury Reuters šlo jen v prvním čtvrtletí letošního roku o cca 180 miliard dolarů, i když nebyl oficiálně vykázán. Dostává se do země i díky pravděpodobného falšování údajů o exportu.
Oficiální data o dubnovém exportu mluví o meziročním růstu o 14,7%, při očekávání 10,3%. To vypadá výborně, je zde však velké ALE. Objevují se informace o tom, že údaje o exportu jsou řadou firem nadhodnocována, hlavně do Hongkongu. Analytici z Hongkongské pobočky Royal Bank of Scotland odhadují skutečný meziroční růst exportu na necelých 6%, tedy méně než polovinu oficiálních čísel.
Juan není plně konvertibilní měna a falšování údajů o exportu umožňuje firmám provádět devizové operace, na které by jinak neměly nárok. Posílení juanu je také to poslední, co skutečný čínský export potřebuje. Proto začala čínská centrální banka intervenovat proti posílení juanu, a to i za cenu zvýšení množství držených dolarů. Prodávané juany ale je třeba alespoň částečně sterilizovat, jinak hrozí inflace.
Následně čínská centrální banka přikročila k emisi tříměsíčních pokladničních poukázek. Emise vládních pokladničních poukázek je v zemích pracujících s deficitem běžná věc. V Číně jde však o první emisi od roku 2011.
Jsem zvědav na další vývoj. Pokud by se tento krok v blízké době opakoval, byl by signál k boji čínské centrální banky s přílivem peněz s možným dopadem na úrokové sazby se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Oslabení juanu by sice pomohlo čínské ekonomice, ale zároveň by mohlo způsobit velké komplikace řadě firme, které spekulují na pokračující posilování juanu a zadlužují se v dolarech.
Centrální banka balancuje na hraně mezi hrozbou inflace a podříznutím ekonomického růstu, o kterém již tak existuje řada pochybností – např. výše zmíněné údaje o exportu, které vstupují do dat o HDP. Jsem zvědav, jak se jí to povede.
TOP 5 letošní vybrané články
10 dosud nejčtenějších článků na serveru:
Další vybrané články
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Čína je v pasti, inflace je větší než se říká, potraviny drahý že si je Číňani vozí z dovolené, ale mají hodně levného šuntu, ale toho se nenají.
Iste Čína má problémy, primárnym zdrojom týchto problémov je USD, vlastne naviazanie medzinárodných obchodov na ne. Hlavným obchodným partnerom Číny sú Brazília, USA, Rusko, EU a zbytok Ázie.
Čínska taktika na únik z dolárovej pasce je nasledovný: zvýšiť objem obchodov vo vlastnej mene aby prevážili objemom obchodov v USD (aj na to sú menové swapy), akonáhle sa to udeje, USD ide do luftu.
Viac menej nasledovnú taktiku používajú aj ostatné štáty BRICS-u, napr. Rusi nedávno zrušili naviazanosť Rubľa na USD a za suroviny berú aj €, v Eurázijskej únií je platidlom Rubeľ-pri takejto politike ECB je otázka dokedy budú brať € ako platidlo?
Netvrdím, že takéto taktiky nespôsobia problémy, ale vždy to budú rádovo menšie problémy ako ich bude mať EU a USA.
VoDo: nejen jidlo, viz. minule zprava o pasovani detskych plen ve velkem ze zahranici, povolali kvuli tomu i celniky v duchodu 🙂
Čínská elita a dění je něco jako to český akorát stokrát napákovaný. Problém je, že západ nezná jak to v těchto zemích chodí a věří že fixlují jen málo jako oni, ale problém je že se fixluje úplně všechno. Západní mentalita má ještě pořád něco z morálky a jsou věci který si nepřipouštějí že by se mohli dít. Toť moje poznání za roky v emigraci. 🙂 V Číně není komunismus ani kapitalismus tam je feudální diktatůra a v Indii ještě navíc kasty.
Iste Číňania fixlujú svoje čísla, ale kto nefixluje? Západné krajiny určite, možno až na Švajčiarsko fixlujú všetky čísla.
Ďalšia vec je krajina ako Čína ktorá má vysoko-exportnú ekonomiku v prípade recesie jeho západných „partnerov“ zažíva problémy, preto robí Čína všetko aby vytvoril poriadnu vnútornú spotrebu, podľa niektorých výpočtov, stačí aby Čína navýšila svoju vnútornú spotrebu o 10-15% a nebude mať žiadne ekonomické problémy kvôli recesií na západe.
Problém čínskych papalášov je ten, že pomerne neskoro (asi v roku 2008) uvedomili to, čo Indovia relatívne dávno, že bez dostatočnej vnútornej spotreby vysoko-exportná ekonomika je nestabilná.
Inými slovami sú asi tak 5 rokov po zadu oproti Indov v budovaní vnútornej spotrebe.
Čo sa týka feudalizmu v Číne a v Indií, koho to zaujíma pokiaľ ekonomika funguje.