Čína a trh s ropou

Není to tak dávno, co jsem se věnoval snaze Číny posílit pozici juanu na globální scéně. Zaměřuje se na uzavírání dohod s vybranými zeměmi o využívání vlastních měn ve vzájemném obchodě. Transakce s ropou jsou totiž základem mezinárodního, tak se na čínské obchody s ropou podívám dnes podrobněji.

Zhruba před měsícem Čína oznámila, že nabízí dodavatelům ropy platby v juanech. Kdo chce, nemusí tak prodávat ropu za dolary a může jít prodat Číně za juany. Co takovýto krok Číny znamená je jasné. Den na to Rusko oznámilo, že je připraveno dodat Číně libovolné množství ropy.

Jak je na tom s dodávkami ropy Čína? Obrázek níže ukazuje hlavní dodavatele ropy do Číny. Kromě Saúdské Arábie to jsou země, které nemají zrovna přátelské vztahy se Spojenými státy. A navíc i v Saúdské Arábii Čína pracuje na tom, aby nemusela platit v dolarech.

 

Stav, kdy by se ropa ve velké míře obchodovala kdekoliv na světě za jinou měnu než americký dolar by byl novinkou. Dosud v historii k něčmu takovému nedošlo. Petrodolarový standard bude muset o své přežití tvrdě bojovat. Ač se bude bránit zuby nehty, podle mě jsou jeho dny sečteny. Petrodoloarový standard se blíží ke svému konci se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Komentáře
  1. Jan Altman napsal:

    Souhlasím. Spíš je jen otázka horizontu (kolik let to bude trvat) a průběhu: pozvolný, nebo lavinovitý – dlouho to nikomu nebude docházet, USD a USBond stále bude safeheaven a pak se to najednou prudce zlomí (= hyperinflace v USA).

    Důsledky samozřejmě budou, ale pro každého jiné. Jiné pro BRICS, jiné pro EU, jiné pro USA. A i v USA tento proces bude mít své poražené i vítěze (zřejmě dojde k reindustrializaci USA, plno věcí se tam opět vyplatí vyrábět).

    Mimochodem: může si Čína dovolit (a k čemu by to vedlo?) jednostranně vyhlásit, že ropu už vůbec nebude kupovat za USD, ale jen za juany a případně ještě za rubly? Kolik procent dovozů má ze zemí, kde jí to projde a kolik procent ze zemí (Saudi), kde asi ne? A je to vůbec v jejím zájmu? Co by pak dělala s těmi dolarovými rezervami? A kdyby USD ztratil kupní sílu, kam by vyváželi své spotřební zboží?
    Nebo jinak: dokud většinu dolarovch rezerv Čína neutratí za ropu a zlato, má zájem USD nějak výrazně podkopávat?

  2. Gobseck napsal:

    A kolik má ještě Čína dolarových rezerv?

    Že to musí rupnout si umějí už dlouho spočítat i tam.

  3. Jan Altman napsal:

    No vzhledem k tomu, že své exporty prodávají převážně za USD a zcela jistě mají převis exportu nad importem, tak asi úplně malé nebudou… A hlavně kdyby USD ztratil kupní sílu, tak kam by ta Čína exportovala? I pro ni by to asi byl šok… A i kdyby problémy byly krátkodobého rázu a svět by operativně přešel v obchodě na alternativu k USD, i krátké problémy ohrožují čínský režim a ten to nebude chtít riskovat.

  4. diego004 napsal:

    ad reindustrializace USA – k te bude dochazet jeste drive… duvody?
    – cena prace napr. Usa vs. Italie rozdil 23%,
    – naklady na dopravu a energie pro firmy – benzin za polovic a hlavne aktualne plyn – cena EU/Usa 400/70 USD 🙂
    – nikdo z nas nevidi tem mocnym do karet, ale klidne to muze skoncit novou erou USA izolace, kdy budou sedet v pohodne „na plynu“, stahnou US Army domu a na cely svet ukazou zdvizeny prostrednik 🙂

  5. Jan Dvořák napsal:

    Dolarové rezervy Číny jsou cca 1,1 biliónu dolarů a plynule klesají
    Pokud jde o to, kde si Čína může dovolit nepoužívat dolary, tak mapka naznačuje, že téměř všude…

  6. Jan Altman napsal:

    JanDvořák: A kdo tedy ty USBonds drží, když ne Cína? To je všechny syslí FED? A jak je to s importy energií v EU? Jakou část platí v EURech a jakou v USD? A je teoreticky možné, že by EU řekla, že za energetické komodity bude platit pouze v EURech (a případně v měně dodavatele – tzn. např. v rublech)?
    Ale EU k tomu asi nemá dost důvodů, když jí FED naswapuje dolarů, kolik potřebuje (proč to asi dělá, že). A v jaké měně (a od koho) importuje ropu (a nyní ve velkém i plyn) Japonsko?

  7. Jan Dvořák napsal:

    Největší držitelé US Bondů jsou Japonsko a Čína, každá země cca 1,1 biliónu.

    EU – to je politické rozhodnutí. Dokud bude Fed držet Evropskou centrální banku nad vodou, tak ropu za dolary neopustí.

  8. Jan Altman napsal:

    PS: Docela zajímavé jsou úvahy, kolik Oz Au na hlavu připadá v té které zemi: https://upner.com/cina-ani-necekne/ V případě tvrdého kolapsu USD a následné ztrátu důvěry ve fiat měny obecně, toto číslo bude mít docela zásadní dopad…

    Tomuto celosvětovému tvrdému kolapsu měn v podstatně může zabránit právě Čína, pokud vystihne ten správný moment, kdy USD již bude „zralý na odstřel“, ale ještě nevypukla panika a ztráta důvěry ve fiat obecně – pokud ten moment vystihne a představí zlatem podložený juan (či NewJuan), má šanci uspět – a to i s nějakým pochybným alaBrettonwoodským hybridem s frakčními Au rezervami.

    Otázka je, co se pak stane s fyzickým Au. Obecně asi posílí. Ale:

    1) Státy ho budou urgentně potřebovat a bude fuška ho ubránit

    2) Otázka je, jakou „krytý“ juan bude mít důvěryhodnost. Pokud PBoC vyhlásí fixní kurz RMB k Au (např. 10.000 RMB za 1 Oz) ovšem při krytí např 10%, tak reálný tržní kurz fyzického zlata bude 10.000, nebo 100.000?
    Mohla by nám napovědět např. situace v USA v šedesátých letech. Fixní kurz tehdy tuším byl 35 USD za unci. Ale za kolik šla fyzická unce koupit reálně? A je otázka, zda to takto lze vůbec srovnat: USD jadnak byl zavedená tradiční měna (RMB není) a jednak minimálně v USA bylo zákonem zakázáno fyzické zlato nakupovat / vlastnit.

    No a další otázka je, co na to Ag – protože pokud se zlato stane penězi a Ag ne, tak to bude bullish pro Au a přestože řada lidí očekává snižování gold/silver ratio, ono by se mohlo i zvýšit.

  9. Standa napsal:

    Otázka nestojí, kolik kdo drží US bondů. Otázka stojí, kdy jejich odepsání přinese více než snaha udržet jejich hodnotu. To se může stát, pokud se Čína orientuje na vnitřní trh a na jiné země, případně pokud se části svých dluhopisů zbaví.

    Jan Altman: Na to, aby Čína dostala USA a EU do problémů, vůbec nemusí být yüan krytý. Stačí, aby vyžadovala platbu za své zboží v yüanech.

  10. kubik napsal:

    1.amíci vyhlásili válku euru,to se jim pomocí ratingových agentur a masivních shortů podařilo-udržení usd jako rezervní měny za každou cenu
    2.amíci se snaží zlikvidovat čínu přes fosily,jestli se jim podaří iran,mají pod kontrolou další 1/5 dovozu ropy do číny,dál je jim jasné,že juan se stále víc používá při platbách a to je pro usd smrtelné
    3.na rusko zatím nemají páky,to si systematicky přes fosily podmanuje okolní státy a trochu i diktuje eu

    Takže jsou zde tři silní hráči,uvidíme kdo ve 3.SV válce zvítězí.

  11. Jan Dvořák napsal:

    Že Čína drží více zlata než přiznává, souhlasím, psal jsem o tom již v únoru – https://proinvestory.cz/kolik-zlata-ma-skutecne-cina-ve-svem-drzeni V USA v 60. letech fyzické osoby a firmy zlato vlastnit nesměly, ceny byla pro mezinárodní trh stanovena na oněch 35 USD / unci.

    Rusko se spojí s Čínou, nabídlo jí dodávky ropy v jakémkoliv množství, placeno v juanech.

    Osa Berlín – Moskva – Peking by mohla být zatraceně silná. Německé know-how, ruské komodity a čínské peníze a pracovní síla…

  12. michal napsal:

    Think about it. Since the 2009 announcement China has been producing hundreds of tonnes of gold and importing hundreds of tonnes of gold. The only logical conclusion is that they have amassed a stealthy pile of gold that could sit them as the second largest gold holding nation in the world.If they announce around 2015, they will easily have amassed that much gold. If you do some back of the envelope math you can see that China could easily be added almost 1,000 tonnes per year. 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015….. add it up and they could add nearly 7,000 tonnes to their stash.

    That’s a bombshell. But it’s also a big step towards becoming the world’s next reserve currency. Heck, China has already announced that they aim to make their currency fully convertible by 2015!

    https://dailyreckoning.com/the-gold-story-of-the-decade/?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+dailyreckoning+%28The+Daily+Reckoning%29&utm_content=Google+Reader

  13. rj1 napsal:

    Jan Altman:Zahranicni dluh americke federalni vlady je neco nad 5bn USD, zbytek do celkovych aktulanich 16bn tedy drzi krome Fedu,domaci banky, pojistovny a penzijni fondy, kteri takto “skvele” zajistili
    “bezstarostnou” penzi nebohym budoucim US duchodcum. Ono tech 16bn je pouze cisty cash-based dluh. Po zapocteni soucasne hodnoty budoucich zavazku federalni vlady – podle US GAAP – pak rocni rozpotovy deficit pak neni 1bn+ ale kolem 5bn USD rocne (vic jak tretina soucasneho HDP). A to nemluvim kolik je to % budoucich prijmu vlady…
    Fed: kvantitativnim uvolenenim (nakupem “cennych” papiru – zkrachovalych hypotecnich nebo vladnich – rozsiruje monetarni bazi, tyto prostedky se timto stavaji v bankovnim systemu novym vkladem-
    komercni banky na nej nahlizi jako na jakykoliv jiny, vznikaji jim tak dodatecne rezervy a tyto “nadbytecne rezervy” (rezervy nad predepsane povinne minimalni) a muzou je proto pouzit na nove uverovani= mj. novy nakup americkych vladnich dluhopisu. Vzhledem k tomu, ze US dluhopis je nahlizeno jako na investici nejvyssi kvality nemaji – pokud se nepletu – dosud zadnou rizikovou vahu. Z pohledu kapitalove primerenosti banky se tak nezapocitavaji… To je system! zvrhlost nad zvrhlost…
    Neverim ale,ze cinska vlada a centralni banka prijde s necim vyrazne lepsim..

  14. Jan Altman napsal:

    RJ1: Souhlasím, že současný bankovní systém je zvrhlost. Ani ne ta kvůli perverzním principům, na kterých je založen, jako spíš proto, že je násilně zmonopolizován, je silou/zákonem znemožněn vznik konkurenčních měn a bank založených na jiných (zdravějších) principech. Tzn. ta perverze je zejména v nelegitimním násilném donucení, v povinné akceptaci státem nastoleného monopolu či kartelu.

    Jestli čínská vláda či PBoC přijde s něčím lepším, to nevím, ale nevylučoval bych to – pokud chtějí přebít dominanci USD, musejí přijít s něčím zajímavým a přitažlivým, co zájem o USD zlomí.

    Co se QE a jiných forem „tištění peněz“ týče, ta tyto (zatím?) nemají katastrofální inflační dopady ze dvou důvodů:

    1) Díky krizi se zpomalil oběh peněz v ekonomice

    2) Tisk nových peněz centrálními bankami je kompenzován zánikem peněz jinde (deleveraging – jelikož peníze jsou v současném systému dluhem, nové peníze vznikají pomocí úvěrů, tak naopak bankroty či oddlužování vlastně peníze ničí) Z toho zastánci QE odvozují, že se vlastně nic tak hrozného neděje, CB obnovuje tiskem ty peníze, které jinde zanikly. Když se škrtl řecký dluh, peníze zanikly. Pokud jednorázově splatím hypotéku či leasing auta, peníze zaniknou. I kdyby to byla pravda (existuje statistika zaniklých peněz?), QE stejně bude mít jeden dosti podivný důsledek: CB bude po čase vlastnit veškerý státní dluh, všechny hypotéky, špatné bankovní úvěry, atd… Co pak? Prostě je odepíše? No nakonec proč ne, CB zbankrotovat přeci nemůže, má tiskárnu peněz….

    Bylo by zajímavé sledovat, co by se tedy stalo, kdyby třeba ECB jednorázově koupila všechny dluhy PIIGS nad hranici např. 50% HDP, od bank by vykoupila špatné úvěry a hypotéky.
    Pak by je přecenila na nula a odepsala. A nějak by sama sebe zrekapitalizovala – prostě si potřebný kapitál sama připsala na účet. Co by se doopravdy stalo? Bylo by to tak hodně inflační, nebo zas tak moc ne?

  15. Jan Dvořák napsal:

    Po diskontování budoucích deficitů Medicare apod, vychází současná hodnota dluhu USA je nad 100 bil USD – to i podle vládních statistik.

    Jedna konkurenční měna se poslední dobou slibně rozjížděla, avšak před měsícem ji sestřelil hackeři… Více ve čtvrtečním článku za pár hodin. S čím přijde Čína jsem zvědav, tipuji v první fázi plnou konvertibilitu a ve druhé měnu krytou zlatem. Z jakého %, to je čistá spekulace.

  16. Robert-Antonio napsal:

    Pokud tou konkurenční měnou myslíte Bitcoin, tak tam hackeři nesestřelili měnu samotnou, ale pouze jednu internetovou směnárnu, která měnila Bitcoin na „běžné“ měny.

  17. Jan Altman napsal:

    Jan Dvořák:

    No a to by mne právě zajímalo, kdyby juan byl např. z 10% kryt zlatem při pevném kurzu 10.000rmb za 1 Oz, tak jestli by na burze stála fyzická 1 Oz těch 10.000rmb, nebo 10x víc, nebo by oscilovala někde mezi. A pokud by oscilovala (s vyšší volatilitou) někde mezi, tak jak pak důvěryhodně tvrdit, že juan je kryt zlatem a má k němu pevný kurz?

    To by museli opravdu všem, i běžným lidem, opravdu bez jakýchkoli překážek, omezení, přirážek, poplatků, atd… umožnit si kdekoli a kdykoli směnit 10.000rmb za 1 Oz (pandu).

    Ale i tak – pokud by lidé i velcí investoři věděli, že PBoC takto vyměnit může jen desetinu existujících rmb (na víc nemá dost zlata), tak by časem nějaký Soros určitě zkusil „run na juan“ jako to udělal v případě britského poundu – akorát že pro Činu by to bylo horší, protože by neriskovala ztráty ve fiat měně, ale ve zlatých rezervých.

    Čína by to pak nakonec stopla stejně jako roku 1971 Nixon – a to ze stejných důvodů.

    Jediná naděje tohoto systému by byla v tom, že by bylo podstatně výhodnější držet 10.000 rmb, než 1 Oz – tzn. musela by být juanová deflace, lidi by museli vidět, že za 10.000 rmb si koupí více, než za 1 Oz a hlavně že si za 10.000rmb koupí příští rok podstatně více zboží, než letos. Pak by mělo smysl držet RMB a nekonvertovat je do Au (i když pro dlouhodobé úspory např. na penzi by stejně asi plno lidí spíše preferovalo Au, protože s tím krytím RMB si to Čina může kdykoli v budoucnu rozmyslet).

  18. Miroslav Piták napsal:

    Kdyby chtěla Čína podložit pouze fyzické oběživo v objemu 4 930 mld. CNY zlatem ve stejné procentní výši jako USA, musela by disponovat zlatými rezervami v objemu 5 700 tun. Pokud jako EU tak 7 200 tun.

    Kalkulaci jsem provedl na základě hodnot měnových agregátů a zlatých rezerv k 30.6.2012. V té době byla hodnota měnového agregátu M1 28 750 mld. CNY, M2 92 500 mld. CNY.

Přidat komentář