Na trh s ocelí se něco děje. Je to surovina s širokým uplatněním a tedy s významným dopadem na globální ekonomiku. Proto si zaslouží komentář, i když není obvyklým cílem mých komentářů.
O co tedy jde? Jde o výsledky největších indických ocelářských firem, které patří mezi největší globální dodavatele oceli.
Cena oceli se drží na úrovni tříletých maxim. Cena největších surovin za poslední rok významně poklesla – u železné rudy o 13%, v případě klesla koksovatelného uhlí dokonce o téměř 40%. Zisky společností mají zaděláno na významný růst. Opak je však pravdou, podobným směrem se pohybují i ceny akcií. Konkrétně jde o Steel Authority of India Limited (SAIL) obchodovanou na burze. Příčinou je pokles tržeb i při rekordních cenách, implikující významný pokles fyzického objemu produkce.
Pokles fyzického objemu oceli nesignalizuje pro větovou ekonomiku dobré zprávy. Uvidíme, jaké výsledky vykáží jihokorejští výrobci.
TOP 5 letošní vybrané články
10 dosud nejčtenějších článků na serveru:
Další vybrané články
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Toľko o ekonomickom zotavení a o svetlých zajtrajškov.
Koreň súčasného prepadu vidím v prepade spotreby USA, ide v podstate o to, že nielen štáty a federálna vláda je zadlžená po uši, ale aj ľudia, pričom 76% nich žije od výplaty k výplate, je zamestnaný na čiastočný úväzok a stredná trieda zaniká tieto veci neznižujú spotrebu: https://www.zerohedge.com/news/2013-08-17/destruction-americas-middle-class-under-seven-minutes
Čína zas má síce solventnú populáciu, ale de facto nemá vnútorný trh a inštitúcie/firmy sú zadlžené po uši.
Přiznám se, že to nějak nechápu. Cena vstupů je nižší, cena oceli je vysoká, ale společnosti mají nižší tržby – prodávají méně. Znamená to tedy, že schválně produkují méně, aby drželi cenu oceli vysoko? Není to kartelová dohoda, když oceláren je více (např. Mittal, US Steel, Posco, Gerdau, Mechel) a tedy výpadek jedné by mohl být nahrazen některou jinou? A pokud to tak není a je nadprodukce, proč cena oceli neklesá?
Toxic, možno kartelová dohoda či prinajmenšom je to sledovanie spoločných cieľov, totiž nikto nechce byť 1. pri znižovaní cien a to by potom viedol k cenovej vojne. Stačí si pozrieť čo sa deje na trhu s umelými hnojivami/dusičnan draselný, ako Ruská firma Uralkali? postavil celý trh na hlavu.
Myslím si, že tento krok Uralkali? bol taký test, čochvíľa ale vypukne cenová vojna, ktorú zatiaľ nikto nechce odštartovať.