Rok 2012 – Kdo uteče, vyhraje

by Jan Dvořák Leden 8th, 2012 35 komentářů »

Na úvod si dovolím odcitovat z výroční analýzy publikované před rokem.

Rok 2011 bude rokem nemilosrdným, rokem rozjezdu druhé vlny krize, kdy vypuknou měnové a obchodní války. Budeme svědky série šoků, které zboří stávající pilíře globálního ekonomického uspořádání. Půjde o již beztak podminovaný dolar, o poptávku po amerických vládních bondech, o opětovné problémy bank s aktivy a o rostoucí problémy eurozóny, včetně problémů některých členských zemí s financováním. Investoři si naplno uvědomí, že nemohou čekat plné splacení závazků ani USA, ani evropských zemí.

Co do budoucna? Rok 2012 bude rokem, kdy tato rizika nabydou na síle. Bude dále rokem náběhu globálních systémových změn. Někteří prognostici (tím nemyslím Maye a jejich proslulý kalendář) mluví o roku 2012 jako o roku válek. Věřím, že tak katastrofický rok 2012 nebude.

Uvědomme si, že čas mezi krizovými událostmi se zkracuje. Událostí, které by před 5 lety byly vnímány jako mimořádná krizová „událost minimálně desetiletí“, jsme nyní svědky každou chvíli. Právě zvyšující se frekvence těchto událostí spolu s jejich narůstající intenzitou, by měla být tím nejsilnějším varovným signálem. Systémový kolaps není nemožný. Možnosti zvládat tyto události se komplikují, munice byla prakticky vystřílena.

Která konkrétní firma by mohla být kandidátem na eskalaci nového kola krize? Prakticky jakákoliv významnější banka, počínaje např. Bank of America přes UniCredit Bank až po SocGen. Komerční banky si mezi sebou přestávají věřit, podobně se začínají chovat i velké nadnárodní korporace. Výsledkem této nedůvěry je rekordní objem jednodenních vkladů evropských bank u Evropské centrální banky. Podobného vývoje jsme byli svědky ve dnech kolem pádu Lehman Brothers. Ač se to může zdát podivné, mezi kandidáty na problémy ční Evropská centrální banka. Podle ní několikanásobně vzrostla poptávka po krátkodobých (většinou tříměsíčních) půjčkách. ECB se tak dostává do problému s durací aktiv a pasiv. Ta má jen jediného možného zachránce, a to americký Fed. Ale ani ten není všemocný a nemusí na vše stačit.

Konkrétním spouštěčem by mohly být problémy s deriváty. Deriváty totiž v poslední době plnily funkci balíčku poslední pomoci. Bez jejich explozivního růstu v letošním roce by se celý globální bankovní systém již sesypal jako domeček z karet – podle dat Bank for Internationall Settlements jen za 1. pololetí roku 2011 stoupl celosvětový objem derivátů o 107 bil. USD.  Deriváty byly centrálními bankami využívány, aby udržely úrokové sazby při dně.

 

Kam to celé směřuje? K dlouho nevídanému globálnímu boji o moc.

Na globální geopolitické scéně probíhá dlouho nevídaný boj o moc. Boj to je tuhý, chování USA bude bezpochyby ovlivněno letošními prezidentskými volbami. Země BRIC jsou v nevýhodě, že mají velkou část rezerv uloženu v dolarech. To je asi jejich největší nevýhoda. Klíčové bude, kolik jsou tyto země ochotny zaplatit za dosažení svých cílů. Pokud se odhodlají k razantním krokům, řeknou vyspělým zemím něco ve stylu „trhněte si nohou, přestaňte se vměšovat do volného kapitalismu. Finanční krize je vaše dílo, teď se bude hrát podle našich pravidel“.

Výsledkem takového chování zejména Číny a Ruska by mohl být vznik osy Berlín-Moskva-Peking. Náznaky tohoto scénáře jsou čím dál častější, i když prozatím leží mimo jakoukoliv pozornost mainstreamových médií. V případě vzniku bude tato osa založena na nové tvrdé měně, ať už jí budeme říkat marka, severní euro nebo tolar. Pravděpodobně by takováto měna v sobě obsahovala zlatou složku.

Čína již jednotlivé kroky směrem k získání převahy podniká. Jako vzor může působit její dohoda s rakouskou centrální bankou. Navíc před nedávnem uzavřela dohodu s Japonskem o používání vlastních měn při vzájemném obchodu. Je to již její několikátá dohoda tohoto typu, od podzimu 2010 má podobnou dohodu uzavřenu i s Ruskem, s Brazílií ji má ještě o něco déle. Čína tak bude jednou ze zemí s hlavním slovem. Nesmíme však zapomínat, že její chování může významným způsobem ovlivnit vývoj domácí ekonomiky a následně pak na stav domácího bankovního systému.

Další zemí s hlavním slovem bude Německo, které je hlavním rozhodčím ve hře nazvané „Přežije euro nebo ne?“. V této hře se  Německo řídí primárně svými vlastními zájmy. Pokud by se odhodlalo k zásadní změně, nemůže podniknout takové kroky jen tak. Politické krytí jakékoliv zásadní změny musí mít perfektně připravené, včetně načasování (ideálně jako reakce na “průser” nevídaných rozměrů).

Pozadu nezůstává ani Rusko, skupuje prakticky veškerou domácí produkci zlata, rozvíjí zahraničně politické aktivity za účelem posílení vlastní pozice. Zapomínat bychom neměli ani na Putinův projev z konce ledna 2009 u příležitosti otevřené ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Mluvil tam o nezbytnosti zcela reformovat globální finanční systém. Aniž bych se chtěl zastávat Putina a jeho praktik, zahraniční tlak na zrušení nedávných voleb může klidně souviset se snahami USA oslabit Rusko a tedy i vznikající osu.

Tato osa bude totiž schopna v zásadní míře ovlivňovat geopolitický vývoj na světě, nemluvě o situaci, pokud by přibraly do party i země Perského zálivu. Za takovéto konstelace by nová měna měla potenciál prosadit se velice rychle včetně získání statutu rezervní měny, a to i přes očekávaný odpor stávajících finančních center, tedy Spojených států a Velké Británie (americké letadlové lodě v Perském zálivu nejsou náhodou).

K tomu se Hongkong a Dubaj začínají profilovat jako centra obchodu se zlatem (o aktivitách Hongkongu jsem během roku psal několikrát). Role amerického COMEXu bude postupně k nelibosti velkých finančních institucí upadat. A to nejen kvůli zmiňovaným novým centrům. Vždyť např. Sprott nakupoval zlato pro své fondy ne přes burzu, ale oslovil přímo těžařské společnosti. To je to poslední, co si mohou finanční kruhy přát.

Podle některých komentátorů je v záloze vznik globálního barterového systému. Ten by mohl nastoupit v okamžiku krachu stávajícího měnového uspořádání a zároveň by se nevynořila nová široce akceptovaná rezervní měna (ať už stávající SDR nebo nově vzniklá měna). Tato „barterová jednotka“ by nahradila dolar, který je dnes používán ve velkém množství mezinárodních transakcí. Země s obchodním deficitem by pak například musela svůj deficit uhradit ve formě zlata nebo jiným, zejména pro věřitele akceptovatelným způsobem.

 

Co čeká finanční sektor?

Dalším krokem v boji o moc by se mohlo stát rozsáhlé vyšetřování špiček globálního finančního systému. O tomto vyšetřování jsem před rokem psal jako o jedné z potenciálních černých labutí. Podle určitých signálů pravděpodobnost takovéhoto vyšetřování o něco vzrostla. Pokud by k něčemu takovému skutečně došlo, nebude to souboj v rukavičkách a stávající finanční systém se otřese v základech. Doslova.

Bankovnictví se dočká zásadní transformace, podobně jako po krizi před 80 lety se opět striktně oddělí na komerční a investiční. Nedivil bych se, kdybychom za pár let na komerční bankovnictví pohlíželi jako na „utilities“, tedy podobnou optikou, jakou se dnes pohlíží na elektrárny, vodárny apod., a to včetně aplikovaných regulací. Rok 2012 by pak byl prvním krokem na této cestě. Protože banky jsou dnes větší než před 3-4 lety, je pravděpodobné, že i problémy jimi způsobené budou násobně, ne-li řádově větší. Pokud by tomu skutečně tak bylo, vyřešení problémů takovýchto rozměrů se může dostat mimo možnosti vlád či centrálních bank, včetně Fedu.

Globální ekonomika se přiblíží recesi, ne-li depresi. Žádná ekonomika nebude negativních dopadů ušetřena, největší dopady na finanční sektor by měly problémy Itálie, Francie, Španělska, ale i Německa, o Spojených státech nemluvě. Po celém světě hrozí nárůst isolacionismu a protekcionismu. Doprovodným jevem bude řada devalvací ve snaze získat konkurenční výhodu. Tyto devalvace však budou mít pouze krátkodobý efekt, protože budou následovány devalvacemi dalších zemí. Finálním výsledkem tohoto kolotoče bude znehodnocení prakticky všech stávajících měn vůči fyzickým aktivům.

 

Které země na tom budou nakonec relativně nejlépe?

Ty země, které jako první seberou odvahu opustit stávající měnové uspořádání a nezůstanou součástí padajícího domina. Nemám na mysli např. pouhé opuštění eurozóny například Řeckem, ale realizaci skutečné strukturální reformy měnového systému, včetně zavedení nové měny alespoň částečně kryté zlatem. Investorů se týká totéž. Dle Credit Suisse už moc času nezbývá.

Vlna se blíží, kdo uteče, vyhraje.


 

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

35 komentářů k článku “Rok 2012 – Kdo uteče, vyhraje”

  1. Kolda napsal:

    To částečné krytí zlatem, to se často opakuje. Ale nevím, co to znamená. Jak takové “částečné” krytí funguje? Asi je myšleno krytí komoditním košem, tj. částečně i zlatem.
    Ale jak funguje krytí komoditním košem? Mně to příjde ujeté, to by se musely zafixovat vzájemné ceny jednotlivých složek koše. To je zase předpis na průser.

    A co bude s CZK? Padá opravdu jen kvůli forintu? Už mne to štve, hodila by se mi teď silná koruna …

  2. Jan Dvořák napsal:

    100% krytí zlatem znamená, že stát nevydá více peněz, než má zlata ve svých rezervách.

    Částečné krytí je, že objem peněz je kryt zlatem z x%. Pokud např. z 50%, může teoreticky stát na každý groš držený ve zlatě zlata vydat maximálně 2 “papírové” groše. Při 40% krytí by to bylo 2,5 groše atd.

    Šly by použít i jiné měny, to je věcí dohody.

  3. Miroslav Piták napsal:

    A jakou složku peněz máte pánové na mysli? Oběživo, M1,M2 nebo M3? Protože půjčování peněz tu bylo “odjakživa”, tak nikdy neexistovalo 100% krytí peněz zlatem, i když se zlatem a stříbrem platilo.

    Pokud se budeme bavit pouze o oběživu, tak jedna měna krytá zlatem už v dnešní době existuje – je to švýcarský frank. Vzhledem k tomu, že měnový agregát M1 je ale 10x vyšší než oběživo, tak bych zase tak velký optimista nebyl.

  4. Jan Dvořák napsal:

    Oběživo? Měnová báze? To už bude záleže na dohodě při případném zavádění systému.
    Někdo to může definovat tak, někdo jinak. Definice ale zásadním způsobem ovlivní cenu zlata

    Piti, pokud vím, tak zrovna ty máš sadu čísel na toto téma. Mohly bys je sem prosím časem hodit? Díky moc.

  5. mkos napsal:

    Článek je vyborný, víceméně shrnuje předešlé články. Přiznám se, že jsem ale čekal návrhy kam by měl “utíkat” malý investor. Osobně jsem půl investičního účtů převedl do czk zbylou půlku mám v usd, bez dlouhodobých pozic. Takže jsem v cashi ale stále to jsou bezvýznamné papírky, jakým směrem budete investovat vy v novém roce?

  6. Kolda napsal:

    2mkos: To jsi utekl z akciového trhu, ale neutekl jsi od brokera. Just my 2 cents …

  7. Miroslav Piták napsal:

    Já vím Honzo, že jsem již minulý rok slíbil seriál o zlatu a s tím souvisejícím zlatém standardu, ale vzhledem k dluhové krizi jsem se musel naplno věnovat credit default swapům na vládní a bankovní dluhopisy. Než jsem na CDS a následně i na vládní dluhopisy našel zdroje a následně vytvořil poloautomatizované monitorovací nástroje zabralo mi to skoro půl roku.
    Stále s tímto seriálem počítám, jakmile dokončím stávající o CDS.

  8. Jan Dvořák napsal:

    Mirku, mně nejde o články.

    Já měl na mysli, kdyby sem šlo dát jen pár čísel. Typu:
    Při 100% zlatem třeba M1 (nebo něco jiného) krytí v USA vychází cena zlata xxx
    Při 50% to vychází YYY

    Pokud je to časově náročné, tak se svět taky nezboří :-)

    Díky

  9. ackee napsal:

    Miroslav Piták: “jedna měna krytá zlatem už v dnešní době existuje – je to švýcarský frank.”

    Co tim myslite? CHF zlatem kryty neni od roku 2000. SNB udrzuje nejake (relativne velke) zlate rezervy, stejne jako je udrzuje CNB nebo Chaves. To je ovsem neco diametralne odlisneho: nikdo vam nezaruci, ze za urcity obnos franku ziskate urcite mnozstvi zlata. Coz je definicni vlastnost vsech men, ktere by zlatem kryte byly!

  10. janula09 napsal:

    preco si myslite, ze zlaty standard nieco vyriesi, ked a) inflacne tlaky a bubliny boli nezavisle na nom aj v minulosti,
    b) euro uz teraz funguje ako pseudozlaty standard a prave preto praska eurozona

  11. Miroslav Piták napsal:

    To ackee : Ano, máte pravdu, švýcarský frank oficiálně není kryt zlatem, ale hodnota zlatých rezerv v držení švýcarské centrální banky kryje fyzické oběživo v takovém rozsahu, jako tomu bylo za dob oficiálního zlatého standardu. ČNB bych vůbec nezmiňoval, naše zlaté rezervy jsou směšné v porovnání s množstvím peněz v oběhu.To že v reálu nelze vyměnit švýcarský frank za zlato je věc jiná, ale teoreticky by to možné bylo, protože by bylo za co směnovat.

  12. Miroslav Piták napsal:

    To janula09: Samozřejmě, zlatý standard nezaručuje neinflační prostředí, je to tak jak píšete, inflace byla i za dob, kdy se platilo zlatými a stříbrnými mincemi. Ale po odeznění cenových šoků se cenová hladina vrátila nazpět a celkově se ceny udržovaly stabilní po staletí. To co zažíváme v posledních +-100 letech bylo dříve nemyslitelné. Nebo dlouhodobě inflace byla, ale tak nízká, že se nám o ní v dnešní době může jen zdát :-)

  13. Kolda napsal:

    Především zlatý standard musí jít ruku v ruce se zákazem bankovnictví částečných rezerv. Fractional reserve banking (FRB) je hlavní příčinou bublin. Bez FRB nemusím řešit, jaké Mx zlatem kryju.
    FRB je podvod a zlodějina, kterou žádný jiný business kromě bank nemůže dělat (Rothbard).
    FRB je to, o čem mluvil Henry Ford, když říkal, že kdyby lidé věděli, jak funguje bankovnictví, tak by do rána byla revoluce a krev v ulicích.
    To, co nás čeká, bude očistec. Bylo by dobré, aby jsem z něj vylezli očištěni, tedy nejen se zlatým standardem, ale i bez FRB.
    Pokud bude zlatý standard i FRB, tak příjde nový rok 1933 a 1971 a k tomu každých pár let hospodářská krize, to je nevyhnutelné.

  14. Kolda napsal:

    Ještě k tomu částečnému krytí zlatem. Ten Honzajsův popis se mi také nezdá. Základem zlatého standardu je redeemability. Tzn. že když příjdu do banky, tak za každý skutečný groš dostanu dejme tomu 10 g zlata. Pokud by stát dovolil vydávání papírků se 40% krytím, tak za každý papírový grošík, bych dostal jen 4 g zlata.
    Kdo by pak chtěl držet papírové groše? Bad money drives out good money. Tohle už lidstvo vyzkoušelo mnohokrát v různých podobách a také to nefunguje.

  15. Miroslav Piták napsal:

    To Kolda: I za dob zlatého standardu existovaly pseudopeníze, měnové agregáty M1 až M3 byly na vyšších úrovních než stav oběživa, nicméně situace nebyla tak dramatická jako nyní.

    Př. leden 1870
    oběživo – 773 mil. USD
    M2 – 1 310 mil. USD
    M3 – 1 810 mil. USD

    leden 1890
    oběživo – 1 429 mil. USD
    M2 – 3 800 mil. USD
    M3 – 5 250 mil. USD

    leden 1900
    oběživo – 2 081 mil. USD
    M2 – 6 350 mil. USD
    M3 – 8 620 mil. USD

    Údaje o M1 mám k dispozici až od června 1914.

  16. VoDo napsal:

    janulo, tady mas neco o inflaci za dob zlatyho standardu a po nem http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=afWqKcqntfs#t=90s

  17. Jan Dvořák napsal:

    Dodržení plné redeemibility je dnes nereálně, proto jsem psal o částečném zlatém standardu.
    Při inkasu 4g za papírový grošík by se této situaci přizpůsobila i cena zlata

  18. Miroslav Piták napsal:

    Pánové vy mě fakt donutíte napsat ten článek o zlatu :) abyste viděli, že i za dob zlatého standardu neexistovalo 100% krytí oběživa zlatem a stříbrem. Asi je to pro někoho nepředstavitelné, ale je to tak. Mám k dispozici údaje od roku 1860 tak doufám, že to bude pro vás dostačující argument.

  19. Jan Dvořák napsal:

    Situace kolem Íránu je jen důkazem prohlubující se krize. Vyloučení dolaru z obchodů mezi Ruskem Íránem je jen další krokem ke vzniku osy Berlín-Moskva-Peking podporované zeměmi Perského zálivu

  20. Jan Dvořák napsal:

    Řekové evidentně utíkají, graf vývoje bankovních vkladů je výmluvný.
    http://www.zerohedge.com/sites/default/files/images/user5/imageroot/2012/01/Greek%20deposits%20November.jpg

  21. plukin napsal:

    kdyby vam nesel ten JD link tak si smazte vsecko pred http://www.zerohedge.com

  22. plukin napsal:

    Kazdopadne je zase dobra zprava ze je zatim nechavaji si ty penize vybrat. Jsem cetl horsi historky z US kde chteli nekteri vybirat svoje penize z velkych bank. Kam si ty penize date? Proc potrebujete vybrat tolik? Co s nima budete delat? K cemu vam tolik cashe bude?

  23. VoDo napsal:

    Plukin: Amici to nafukujou jako vzdycky, oni totiz do ted pozuvali karty a o hotovost nestali, tudiz vubec netusej, a jsou prekvapeni, ze chce banka vedet predem kolik se vybira, aby mela hotovost, je to takhle po celim svete ne. To ze chtej vedet na co, ok, Patriot Act, tak at se opet nedivej a kdyz jim reknes ze zijou v policejnim state, tak se divej.

  24. Miroslav Piták napsal:

    To plukin: Díky za upozornění, opravil jsem Honzajsův link.

  25. Jan Dvořák napsal:

    Dík

  26. plukin napsal:

    VoDo: slo prave o situace kdy typek dal vedet kolik bude vybirat a v domluvenej den si blahove myslel ze prinde a odnese si to. Po 40min a putovani pres vsechny mozne managery kde se ho furt dokola ptali na vyse psane odesel s castkou co mu dali. Prave s odkazem na ruzne zakony ze musi vedet co s penezma bude delat..
    Me by to bylo jinak jedno, ale jelikoz v US traduju a rad bych tam tradoval i nadale tak bych radsi tem jejich bankam chtel verit a tohle mi duvery neprida. Protoze jak ukazuje situace kolem MFGlobal tak zakonem se tam uz nedomuzes niceho.
    To koukam radsi zit v Recku ktere prakticky krachle a lidem penize vybrat dovoli..
    Ano, US jsou policejni stat a krute.

  27. Toxic napsal:

    Honzajsi, před vánoci jsi říkal, že zde dáš pár tipů na zlaté a stříbrné těžaře, platí to ještě? :) Tímto Tě samozřejmě nechci v žádném případě popohánět, jen jsem vzhledem k tomu, jak těžaři klesají na kupovatelné úrovně, velmi zvědavý :)

  28. Jan Dvořák napsal:

    Platí, akorát že jsem měl přes svátky nečekaný blázinec v práci. No a teď mám klasickou lednovou špičku vrcholící tento týden. Akorát jsem stihl tuhle analýzu, ale na akcie už nezbyl čas.

    Jak to opadne, připravím to.

  29. Jan Dvořák napsal:

    Zerohedge zpracovali bodový výcuc z dnnešní konference šéfa ECB:

    DRAGHI SAYS:
    *ECONOMIC OUTLOOK FACING SUBSTANTIAL DOWNSIDE RISKS
    *FISCAL COMPACT MUST HAVE UNAMBIGUOUS WORDING
    *FISCAL CONSOLIDATIONS ARE UNAVOIDABLE
    *ECB WILL ACT AS AGENT FOR EFSF
    *HARD DATA DON’T YET SHOW STABILIZATION
    *HILDEBRAND WAS `VERY, VERY GOOD’ GOVERNOR
    *ECB DIDN’T DISCUSS CUTTING DEPOSIT, MARGINAL RATES
    *ONGOING TENSIONS KEEP DAMPING ECONOMIC ACTIVITY
    *ECB `VERY CONCERNED’ ON HUNGARY
    *ANY WAY TO INCREASE THE ‘FIREWALL’ FIREPOWER WELCOME
    *NATIONS SHOULD HAVE HAD CAPITAL READY ON STRESS TESTS
    *NEW COLLATERAL RULES EXPANDED POTENTIAL RISK
    *PSI WAS RESPONSE TO `SELFISH’ BEHAVIOR
    *ECB EXPECTS SUBSTANTIAL DEMAND FOR SECOND LTRO
    *GREEK CASE IS `UNIQUE’

  30. johndow napsal:

    Greek gods financial crisis

    http://www.youtube.com/watch?v=mV98aRJ_IdQ

  31. VoDo napsal:

    johndow: Chudaci rekove :-)

  32. Jan Dvořák napsal:

    Toxic:
    první zajímavá akcie půjde na světlo tento víkend

  33. Otaznik napsal:

    Zdá se pane Dvořáku, že jste to dobře odhadl:
    “Co čeká finanční sektor?

    Dalším krokem v boji o moc by se mohlo stát rozsáhlé vyšetřování špiček globálního finančního systému. O tomto vyšetřování jsem před rokem psal jako o jedné z potenciálních černých labutí. Podle určitých signálů pravděpodobnost takovéhoto vyšetřování o něco vzrostla. Pokud by k něčemu takovému skutečně došlo, nebude to souboj v rukavičkách a stávající finanční systém se otřese v základech. Doslova.”
    http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-56417370-grilovani-exsefa-barclays-podvody-se-sazbou-libor-se-tykaji-i-dalsich-bank
    “Regulátor by měl říct, že to je problém celého tohoto průmyslu, ne jen Barclays” prohlásil před komisí a vícekrát se snažil omlouvat chování Barclays tím, že obdobně se chovaly i ostatní banky.
    Co z toho plyne? Kdo tady drtí finanční sektor?

Napište komentář

Pro napsání komentáře se musíte přihlásit