Čína a její devizové rezervy

Autor článku: 15. 1. 2012

V záplavě reakcí na snížení ratingu devíti členských zemí eurozóny poněkud zapadlo oznámení agentury Bloomberg o vývoji v Číně.

V pátek přitom agentura Bloomberg oznámila událost, které jsme nebyli svědky už více než 13 let – čínské devizové rezervy v posledním čtvrtletí poklesly. Podle údajů čínské centrální banky klesly devizové rezervy Čínské lidové republiky ze zářijových 3,2 biliónu na 3,18.

Co je příčinou? Příčnou je současné ztenčení přebytku zahraničního obchodu spolu se stahováním kapitálu z Číny zahraničními investory. Pokles rezerv sice není dramatický, ale už jen samotný fakt stojí za zaznamenání. Mohlo by to zmírnit tlak na posílení čínské měny. Jakmile je zahraniční bilance vyrovnaná, těžko může někdo Čínu kritizovat za podhodnocení vlastní měny.

Je tu ještě jeden význam. Je to signál o náhledu investorů na další vývoj čínské ekonomiky. Investoři se podle všeho obávají v lepším případě výrazného zpomalení růstu čínské ekonomiky, v horším případě dokonce poklesu. Objem jimi stahovaných prostředků překonal kladné saldo obchodní bilance. Není se čemu divit, o hrozícím tvrdém přistání čínské ekonomiky se spekuluje již delší dobu.

Podle v listopadu 2008 oficiálně oznámeného balíčku napumpovala Čína do ekonomiky téměř 600 miliard dolarů, dalších 1,5 biliónu napumpovala do ekonomiky později ve snaze udržet sociální klid. Tato částka představuje třetinu HDP. To je obrovská suma. Výsledkem této aktivity je stavba čínské varianty hladových zdí –  obrázky mrtvých měst nebo údaje o 200 miliónech volných bytů již zprávami opakovaně proběhly.

Čína dosud zažívala úvěry tažený boom, úvěry byly přitom ve velké míře poskytovány lokálními vládami developerům. Za tímto účelem byly zakládány speciální společnosti, které tyto úvěr poskytovaly. Tyto úvěry tak nenajdete v rozvahách bank. Podobnost s uléváním aktiv z rozvah amerických bank je čistě náhodná?

Financování hladových zdí z bankovních úvěrů není zrovna ideální řešením. Je zde tedy velká pravděpodobnost, že bankovní systém Číny bude potřebovat pomoc ze strany státu. Při rozsahu hladových zdí se devizové rezervy mohou rázem smrsknout o desítky procent, v případě velkých problémů by dokonce ani nemusely stačit… Dopad snižování čínských rezerv na světové obligační trhy je pak samostatnou kapitolou.

Vývoj ekonomiky by mohl zásadním způsobem ovlivniti kroky jejích nejvyšších představitelů, kteří se snaží už teď diverzifikovat své vztahy s dalšími zeměmi. Dohoda s rakouskou centrální bankou je toho jasným signálem.

Pokud by se nejvyšší čínští představitelé začali dokonce obávat bouří mezi obyvatelstvem, chování se může výrazným způsobem proměnit. Proto jejich kroky mohou směřovat někam, co nás na první pohled ani nemusí napadnout. Třeba k úzké spolupráci Číny s Ruskem a Německem.

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

Štítky: ,

Komentáře

  • Toxic napsal:

    Teď moc články nestuduji, takže zprávu o rezervách jsem ani nezachytil, díky že se tu objevila. Jak vidíš možnost, že by USA ve větší míře začaly stahovat výrobu z Číny zpět do USA? Je to reálné v nějaké větší míře nebo je to jen tlachání výrobců s vyhlídkou vylepšení svého PR? Jak by to ovlivnilo zahraniční obchod, kurz Yuanu a akciový trh v Číně?

  • Jan Dvořák napsal:

    Většina exportu Číny od USA pochází z továren amerických firem. Stažení výroby není rychlá záležitost, kdyby ji přesunuly zpět do USA, půjde cena jejich výrobků nahoru... Pokud něco přesunou, tak jen něco málo, jako gesto. Větší přesun do USA nečekám

  • VoDo napsal:

    Z Číny zatím ne. Z Austrálie se už US firmy stahují zpět do USA.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo