Jak se postavit k důchodové reformě?

Autor článku: 16. 9. 2012

Poslední týden možnosti pro osoby starší 35 let vstoupit do II pilíře je tu, masáž stoupá. Toto je můj názor na tento pilíř publikovaný loni na podzim. K tomu dále doporučuji i názor S. Druckenmillera na generační téma 

 

Před týdnem jsem byl na veletrhu Investor. Při debatách s účastníky došlo i na penzijní reformu. Několikrát jsem tam zmiňoval svůj pohled na tuto reformu, na to, proč se mi její nastavení nelíbí. Protože rozhovory to byly zajímavé, rozhodl jsem se svůj pohled sepsat.

Jako člověk starší 35 let mám necelý rok na nevratné rozhodnutí, které ovlivní celý můj zbývající život. Na to, zda vstoupím do druhého důchodového pilíře, či nikoliv.

Vstupem do pilíře se podle dnešních pravidel zavazuji platit měsíčně 2% svého příjmu s tím, že stát 3% mého příjmu převede z průběžného systému na můj individuální účet. Příjem mám nadprůměrný, čistě matematicky vzato, jde o super nabídku. Každá investice má však své tři stránky: potenciální výnos, riziko a likviditu. Tak se na ně velmi stručně podívám.

Výnos: Pro účastníky se klíčovým faktorem pro dosažený výnos stanou dvě volby: volba správcovské společnosti a volba typu fondu  (i když mezi nimi půjde přestupovat). Vzhledem k vývoji bych od fondů, pokud jde o výnosy, nečekal žádné zázraky, zvláště po odečtení inflace.

Simulovat získanou penzi při různé výši mzdy, různých výnosech fondů (zadávejte REÁLNÉ výnosy očištěné o inflaci, tedy ty očekávané snížené o několik procentních bodů, (na 1-2% průměrnou inflaci zapomeňte) a době spoření můžete na důchodové kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí. Uvidíte tam i porovnání s průběžným systémem.

RizikoŽe každý fond má svoji míru klasického investičního  rizika, je asi jasné každému čtenáři. Tady problém nevidím, s klasickým investičním rizikem si umím poradit.

Klíčové riziko celého projektu je však globální ekonomicko – politické riziko, respektive riziko zásadní změny pravidel v průběhu hry bez možnosti na tyto změny reagovat. S tímto rizikem si poradit neumím.

Stát může KDYKOLIV v průběhu doby změnit pravidla hry. Může změnit povinnou výši příspěvku, může změnit procento převáděné z průběžného systému na individuální účet, může nařídit fondům minimální podíl státních dluhopisů v portfoliu (čímž zásadním způsobem ovlivní dosažitelný výnos), může povolit zvýšení poplatků, může změnit povolené způsoby výplaty prostředků, může jejich výplatu výrazným způsobem  zdanit atd. atd. atd.

Likvidita: Likvidita je nulová, spoření nelze ukončit, z pilíře nelze vystoupit, nebo část peněz předčasně vybrat (stávající penzijní připojištění má likviditu výrazně větší).

Investoři by měli mít na paměti, že následujících 20 let může být naprosto odlišných od nedávné minulosti, finanční trhy mohou (a pravděpodobně o budou) vypadat úplně jinak. Proto vnímám nulovou likviditu a tedy možnost reakce na  změny v budoucnosti jako  faktor umocňující rizika.

 

Jak se rozhodnout?

Rozhodnutí je  na každém z nás. Posbírat nezbytné informace a rozhodnout se doporučuji teď, v době PŘED mediální a reklamní masáží, která nás bezpochyby čeká a kde budou popsaná rizika podle mě bagatelizována.

Z mého pohledu je klíčovým parametrem v rozhodování postoj každého individuálního investora k politickému riziku za nulové likvidity. Kdo je ochoten akceptovat výše popsaná rizika, toho fondy uvítají s otevřenou náručí. Typ fondu si pak zvolte podle struktury vašeho dlouhodobého portfolia a  ochoty akceptovat riziko. Kdo není ochoten tato rizika akceptovat, ten nechť si na penzi spoří bez využití druhého pilíře. Ale spořit nějakým způsobem by si každý měl, důchod z průběžného systému rozhodně nebude v budoucnu dostačující.

Rizika za nulové likvidity se mi zdají nepřiměřená potenciálnímu výnosu. Druhý pilíř nevyužiji, spořit na penzi budu jinými prostředky.

 

Pokud máte vlastní názory na důchodovou reformu, klidně je piště do komentářů k tomuto článku, nebo, v případě, že je váš komentář obsáhlejší, pošlete ho v rámci článků čtenářů.

 

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Další vybrané články:

 

 

Štítky:

Komentáře

  • Nelze než souhlasit. Cesta k majetku a zabezpečení ve stáří vede přes zcela jinou cestou, než si představuje stát nebo snad "finanční poradce typ zdarma" aneb prodavač finančních produktů. A to je přesně to co učím i ostatní lidi.

  • JirikH napsal:

    Důchodová reforma je důsledek fertility. Člověk by očekával, že se bude řešit příčina. Pokud bude snižování porodnosti trvalý stav, státu nepomůže nic, natož nějaká penzijní reforma. PR je jen kupování času, nic víc.

  • ALMA napsal:

    Poraďte iné spôsoby cesty k majetku a zabezpečeniu v starobe. Myslíte, že postačí, že mám na záhrade zasadené stromy? Tak ako v dávnej, nedávnej minulosti, tak aj v blízkej a vzdialenejšej budúcnosti budú potrebné určité financie na prevádzkovanie života v "civilizovanej spoločnosti". Ako sa mám pripraviť, keď finančný svet pravdepodobne čaká nejaký vážny reset, ktorý nedokážem nielen časovo definovať, nieto ešte predpokladať dôsledky. Až sa zničia vybudované hodnoty či už majetkové alebo finančné, alebo ucelené systémy ako ich dnes poznáme, netuším, zatiaľ - ako jednotlivec, čo mám s tými informáciami spraviť tak, aby som prežil aspoň v pohode.

  • Ives napsal:

    To ALMA: použil jsi označení "reset" finančního systému. Přesně tak to vnímám i já, je to trefné označení toho, co v budoucnu (dříve či později) přijde, kdy již s neudržitelnými tížícími dluhy států budou muset být škrnuty i úspory obyvatelstva (mám na mysli především úspory v papírových fiat-měnách, úspory ve fondech, které investovaly do státních dluhopisů apod.). Doporučím ti to, co dělám asi jeden rok já - při každém rozumném poklesu ceny stříbra kupuji stříbrné mince (oblíbenou mám zvláště jednouncovou kanadskou minci z čistého stříbra Maple Leaf; ale variant mincí je mnoho). Kupuji je pravidelně přes německý eshop, kterých je na Internetu spousta, s nižší DPH ve výši 7 % než jaká platí u nás v ČR pro nenasytný státní aparát - 20 %. Radím ti tedy pravidelný nákup fyzických drahých kovů - zlata a stříbra jako skrz tisíce let ověřený a osvědčený způsob uchování hodnoty tvých úspor v čase. Kupuj dokud je čas...

  • Jan Altman napsal:

    To ALMA: Historie se sice opakovat nebude, nicméně těch finančních resetů (státních bankrotů, znárodnění, hyperinflací a měnových reforem) již proběhlo tolik, že jistý vzor lze vypozorovat a lze tedy i přibližně odhadnout, jak se proti takové události pojistit. Stačí se podívat na jednotlivé "uchovatele hodnoty" a porovnat, jak v takových zkouškách v minulosti obstály: Za stokorunu z roku 2000 či 1980 či 1950 si nekoupíte nic. Ale za stokorunu z roku 1913 si dnes koupíte slušný ultrabook, pěknou velkou LCD televizi či skůtr. Papírová 100 let stará stodoladrovka sice stále platí, ale koupíte si za ní pouhá 3% toho, co za ni šlo koupit tehdy. Zato půldolar třeba z roku 1968 má dnes hodnotu cca 100Kč, tedy jakoby kurz USD/CZK byl 200. Ostatně je to vidět i na československé pětikoruně - za pětikačku z roku 2000 si nekoupíte nic, za tu dnešní tak suchou housku a za tu z roku 1930 se v levné hospodě naobědváte. A proč to? No stačí se podívat, kolik stojí kilo papírku, kolik kilo zinku a kolik kilo zlata či stříbra.

  • diego004 napsal:

    - uchovani hodnoty na duchod je sice pekna vec - nijak se ale neresi, jak tuto hodnotu ubranit v podminkach multi-kulti teroru defacto v celem EU-svazu :-) - hromadka Ag/Au Vam nebude nic platna, kdyz Vam bude kolem domu krouzit par desitek hladovych, vseho schopnych obohacovacu - a ruku na srdce - stupidni zakony poslouchajici policajt se spise prida na jejich stranu nez na Vasi :-)

  • Ives napsal:

    diego: i tuto variantu jsem bral v úvahu. Pak vzít nohy na ramena, stříbro a zlato, co unesu, s sebou a emigrace... Už jsem zvažoval, které cílové destinace by byly vhodné - napadlo mě Thajsko, Austrálie nebo Nový Zéland. Ovšem pokud vznikne NWO, bude se pravděpodobně týkat i těchto zemí. A na Měsíc vážně utíkat nebudu/nemůžu...

  • Jan Dvořák napsal:

    "hromadka Ag/Au Vam nebude nic platna, kdyz Vam bude kolem domu krouzit par desitek hladovych, vseho schopnych obohacovacu" - souhlasím S toutéž hromádkou ale získám výhodu v okamžiku, kdy prodavač v době velkých problémů pravděpodobně raději přijme tuto hromádku než barevné potištěné papírky od někoho jiného. Pokud jde o vhodnou cílovou destinaci, tam má každý člověk svá kritéria - známě v té či oné zemi, znalost jazyka, vlastní profese a věk, věk vlastních dětí atd atd

  • johndow napsal:

    Je to jiz sice krajni reseni, ale historie jiz nekolikrat ukazala ze emigrace byva v krajnich situacich nejlepsi moznou volbou. Pri vyberu se muzete nechat inspirovat tady, i kdyz tabulky budou vypovydajici pouze pri lokalnich zmenach, pri globalnich muze byt i toto uplne jinak Economic Freedom of the World 2012 Annual Report http://www.cato.org/pubs/efw/

  • havran napsal:

    Ives...By mě jen zajímalo jak si to představujete vzít Au a Ag plný batoh a jet a ním do Thajska třeba letadlem? To asi tak jednoduché nebude si myslím.Taky to mám v plánu,ale nějak jsem nepřišel na to jak to provést.Má někdo radu?

  • rothschild napsal:

    ...no a židi se konečně se vznikem NWO, ale pravděpodobně až za nějakou dobu, dočkají tak dlouho očekávaného jejich slavného mesiáše. Možná se toho už nedožiju, ale tohle bych chtěl vidět na vlastní oči (((-:

  • Kolda napsal:

    havran: No pokud máte dost matroše, aby se to vyplatilo, tak přestěhovat předem. Premimum lokace pro storage je Singapur.

  • havran napsal:

    Kolda:Jak jste to myslel predem?Jako jezdit do Singapuru na vicekrat s malym mnozstvim?Vzit do letadla vice kovu neni asi moc legalni a navic ja to nechci mit nikde v bance ale u sebe a anonymne asi jako skoro kazdy kdo cte tyto stranky.

  • Jan Altman napsal:

    No to by mne zajímalo, jak moc je/není legální vzít si do letadla kov. Předpokládám, že existuje něco jako limit na množství hotovosti. Třeba 3000 EUR? Vzhledem k tomu, že Filharmonik je oficiální měna (legal tender) s nominálem 100 EUR, tak 3000 EUR je 30 zlatejch jednouncovek, nebo 2000 stříbrnejch jednouncovek, tedy 4 masterboxy, tedy 62 kilo (tzn. by bylo třeba připlatit si za nadměrné zavazadlo). To samé bych potřeboval zjistit pro cestu z USA do CZ. Kolik dolarů v hotovosti si člověk může přivézt? A mohou to třeba být platné půldolary starší ražby (třeba 1968), tedy stříbrné? Tzn. pokud by cash limit třeba byl 5000USD, mohu vézt pytel s tisíci platnými půldolary? Mohou jejich či naši celníci něco namítat? Je to přeci platná mince, holt mi zbylo z cesty plno drobných, protože v žádném obchodě mi nevraceli větší... Tato informace mne zajímá opravdu akutně, protože asi poletím a ty půldolary tam lze kupovat po pytlech za cenu jen mírně nad spot... A pro případ kolapsu fiat měn to je naprosto ideální peníz: - Oproti jednouncovýcm investičním mincím to je drobák s daleko menším množstvím stříbra v jedné minci - Půldolar je známý po celém světě a i informace, že ty starší obsahují Ag, je docela rozšířená

  • havran napsal:

    To Jan Altman:Vase komenty tu a i jinde jsou uplne skvele a rad je ctu ale i Vy jste ten kdo rika a pise ze v pripade kolapsu neni problem vzit svoje mince do batohu a odjet s tim pryc.To podle me je problem dost velky.U nas je hotovostni limit 350.000 kc a jinde kde jsem zjistoval tak kolem 10.000 usd v hotovosti.Ale jak pisete pytel stribrnych minci si vzit do letadla asi nebude jen tak i kdyz to v nominalu bude do limitu. A taky kdo bude ten prvni kdo se pokusi s tim projit na letisti pres rentgeny?A do zavazadla to asi nikdo dobrovolne neda a neposle po pasu nekde z dohledu. Proto jsem tento dotaz vznesl,protoze mi to opravdu neprijde tak jednoduche s timto odjet a emigrovat. Cetl jsem na par diskuzich jak lidi co vezli zlato skoncili na tyden ve vezeni v Mexiku napr. za to ze si vezli 60ks 1OZ minci.

  • Jan Altman napsal:

    No jedna věc je, jak to je dnes. Tedy jestli by se mi podařilo s filharmoniky odletět třeba do Thajska a s jakým množstvím. Nebo s kolika půldolary by se mi podařilo vzlétnout v USA a přistát v CZ. To nevím a docela by mne to zjímalo... Na druhou stranu (pokud mám mluvit o těchto dvou konkrétních případech) to vlastně ani nutně nepotřebuju. Předpokládám, že mohu odletět do Thajska se svou EC/MC a Au koupit tam (a třeba zahrabat na opuštěném mistě?). Stejně tak Ag mohu koupit i zde - buď investiční mince se 7% DPH v Německu, nebo dokonce ekvivalent těch amerických půldolarů (např. prvorepublikové pětikoruny či předválečné říšské marky) za cenu blízkou spotu a bez DPH od někoho, kdo je vykupuje (bazar, výkupce kovů, ...). Tzn. dnes to vlastně řešit až tak není potřeba (i když ty půldolary bych fakt rád zkusil). Možná to ale bude potřeba řešit "PAK". Jenže nikdo neví, jak to PAK bude vypadat. Budou nějaké kontroly na hranicích a letištích? Budou vůbec letadla létat? Nebo prostě jen sednu do auta (či dokonce na koně či naopak do kamarádova osmimístného letadla?), pojedu třeba do Itálie a tam zaplatím dva stříbrňáky nějakému rybáři za to, že mne odveze na Krétu, do Turecka či do Libanonu? Bůh ví, jak to bude. Jisté není nic. Resp. je: jisté je, že ti, kteří místo do Au/Ag budou investovat do státních pilířů, dluhopisů, akcií (bank, ...), derivátů, ETF, atd... nebudou mít JISTĚ NIC. Kdežto u toho Au/Ag je vždy nějaká naděje, že se aspoň s tím, co se vejde do kapes, nekam zdrhne. A nebo se to zakope a bude se čekat, až se situace zlepší (buď zde, nebo podmínky k emigraci). Předvídat cokoli je těžké, ale v souboji pravděpodobné užitečnosti jednotlivých statků dejme tomu ode dneška za 10 let, si myslím, že Au/Ag jasně vede. Nebo se to dá otočit: když ne Au/Ag, tak co je tedy vhodnější? Navíc není jisté, že dojde k totálnímu kolapsu a definitivnímu rozkladu společnosti. Hyperinflace a státní bankrot ještě neznamená, že nastane totální chaos, rozpad služeb a ekonomiky vůbec. Prostě jen dojde k tomu, že papírová aktiva (od fiat peněz, přes státní dluhopisy po deriváty a ETF) ztratí hodnotu a naopak Au/Ag ji masivně nabere. Sice možná stát bude chtít zisky investorů do zlata nějak zdanit, ale zlaťáky zakopané pod jabloní se zdaňují velmi špatně. Prostě to bude jako v Zimbabwe, Výmaru, Jugoslávii, Argentině - lidi přijdou o úspory, místní měna (a v případě budoucího fiat kolapsu všechny měny) bude bezcenná, za zlaťák si koupíte barák na Václaváku a za 2 stříbrné Mercedes. Když budete chtít léky či operaci, buď dáte zlaťák, nebo barák, nebo drahý obraz, nebo prostě operace nebude... Třeba...

  • havran napsal:

    No jasne ze nikdo nevi co bude potom ale me to stejne jako Vas zajima ted.Ja uz ani moc nechci na nic cekat co se stane pak a zase jista vec je ta ze pak to bude o hodne tezsi nez ted to je myslim uplne jiste.Pak jak se kovy stanou zase penezi,tak se to bude hlidat mnohem vic a ne-li to bude nelegalni vubec vlatnit natoz nekde prevazet. Neco v kovech mam a chci si to odvezt do zeme kde si myslim kde se mi bude zit lip nez tu. Neco snad vymyslim. Prave z tohoto duvodu ani neprikupuju i kdyz ted jeste do nedavna bylu ceny vic nez dobre,protoze mam obavy jak s tim tak lehce emigruju v batohu jak hodne lidi pise.S nemovitosti to nejde ale i s fyzickym kovem to nebude taky zadna snadna zalezitost.

  • Kolda napsal:

    Nad dovozem starých US mincí jsem také hodně přemýšlel. Bavil jsem se o tom i s celníkem, asi na úrovni středního managementu a tvrdil, že se musí platit clo a DPH. Argumentoval jsem samozřejmě tím, že jde o platnou měnu a dalšími argumetny. Nakonec jsem jej zviklal a prej to zjistí. Ale nezjistil ... Obávám se, že to bude šedá zóna. Když budou chtít, něco najdou a zdaní a zeclí. Stačí se podívat, jak se teď clí balíky. I v tom Mexiku to je asi šedá zóna. Toho chlapíka nakonec pustili i se zlatem. A myslím, že měl 150 oz. V každém případě přepravou drahých kovů se zabývají kurýrní služby a je to zcela legální. Jejich starost je zajistit legalitu v zemi exportu i importu, ale u zlata prý nejsou problémy. Nejznámější je asi Viamat. Takže kdo na to má - koupit letenku, objednat kurýra a hurá na cesty. Zásilku je možné si osobně převzít v místě budoucího uložení - a to by samozřejmě měl být nebankovní safety box.

  • Jan Dvořák napsal:

    K čemu staré mince s vysokým obsahem kovů? Nevěřím, že bys je sehnal za nominální hodnotu, možná pár. Větší množství sotva.

  • diego004 napsal:

    - ad prevoz Ag/Au v batohu kamkoliv - nedavno zkousel Ital prevezt zlato do bezpeci - Svycarska - mozna jeste dnes sedi v cele a ceka na rozsudek za paseractvi :-) - takze asi tak :-)

  • Jan Altman napsal:

    Jan Dvořák: Za nominál samozřejmě ani 1968 půldolar ani 1935 CZ pětikorunu ne. Za spotovou cenu Ag v minci obsaženého. Tedy 5Kč z roku 1935 = 7g 50% Ag = 3.5g čistého Ag = cca 75 CZK http://chodorov.galerie.cz/#84721181 diego004: Nepamatuju se, že by mi při cestě do CH či z IT někdo kontroloval zavazadlo. Ani mne nikdo nezastavil, když jsem přecházel v Dolomitech či Alpách IT/A/D/CH hranice. Samozřejmě stát se to může, namátkové kontroly asi dělají. Stejně tak mne nikdo nestavil na Šumavě ani na D ani na A zelené hranici. Samozřejmě situace se může změnit a zase na čáře bude ostnatý drát s elektřinou - vývoj míry svobody v USA a EU k tomu směřuje. Holt to chce vystihnout okamžik...

  • plukin napsal:

    O zvyseni kontrol prepravy/posilani penez psal uz drive Armstrong. Podle nej ted "The United States has lowered the $10,000 reporting on the movement of cash to $3,000." A inzerovaval prodej starych rimskych i tusim reckych minci zlato/stribro a tomu je ted zatim konec. Rika, ze mu to celnici nebo kdo odmitli, ze pry jde o penize a nejak neberou ze jsou to historicke mince a ne legal tendr. Nemuzu to ted najit, ale je to tak dva/tri mesice stare maximalne. Me ten Singapur laka, nebo i klokani, ale zatim neni realne tam mit rozumnou cast majetku.. J.A.: me taky drive nikdy nekontrolovali, ale ted jak jdou po tech danovych unicich v IT tak bylo nekolikrat ve zpravach ze zabavili tolik a tolik cashe. Nevim sice jak to mnozstvi lidi kontroluji nebo jen namatkou..a taky nevim jestli to nebyla jenom kachna. Nez cestovat s cashem nebo kovem, proc to tam neposlat kdyz na to clovek ma a nezpracovat to pak v miste? Firmy ci pobocky si prece mezi sebou posilaji hromadu penez..tak mi nerikejte ze by to nejak neslo.

  • havran napsal:

    To Kolda:Ano toho chlapka potom pustili v tom Mexiku i se zlatem po tydnu ale stalo ho to asi 60.000,-USD na pravnika co si musel najmout co ho z toho dostal.

  • Jan Dvořák napsal:

    ING se se svými fondy nezúčastní druhého pilíře. Bojí se ztráty důvěry klientů. http://ekonomika.idnes.cz/ing-se-nezucastni-druheho-pilire-reformy-penzi-frn-/ekonomika.aspx?c=A121101_122506_ekonomika_neh

  • stas napsal:

    Tady je každá rada drahá! Já osobně bych to viděl na hrst zlaťáků-stříbrňáků aby bylo na chleba. Při větším množství je nebezpečí , že tě někdo majzne.... a peníze bych investoval do otevřenych podílových fondů s diverzifikací po celém světě. no a doma kalašnikov....

  • stas napsal:

    Tady je každá rada drahá! Já osobně bych to viděl na hrst zlaťáků-stříbrňáků aby bylo na chleba. Při větším množství je nebezpečí , že tě někdo majzne…. a peníze bych investoval do otevřenych podílových fondů s diverzifikací po celém světě. no a doma kalašnikov…. jinak žádné důchodové fondy organizované státem. Investice musí být na mém majetkovém účtě s každodenní 100% likviditou a disponibilitou. Takže pokud bude fungovat bankovní systém někde ve světě, dostanu se ke svému majetku a nemusím nic pašovat

  • Kolda napsal:

    A proč do podílových fondů? Portfolio manažeři mají stejnou výkonnost jako opice nebo novináři, kterří házejí šipkama na stránky WSJ. A po započtení poplatků nižší. A pokud myslíte pasivní investování, tak ETF. Pasivně neinvestuju, ale pokud vím, tak ETF vychází vždy levněji než podobný mutual fund. A je vhodné diverzifikovat i brokery, při pasivních investicích to není taková starost, jako při aktivním investování.

  • velkamedvedice napsal:

    Kovy tam v současnosti pašovat nemusíte. Stačí si je objednat třeba v austrálii a nechat si je doručit, tam je chcete uschovat.

  • stas napsal:

    to Kolda: Myslí, , že se jedná spíš o neznalost problematiky. Vykonnost OPF , treba bondů se pohybuji v 8-11% p.a. a jsou i podstatně vykonejsi. Ma to jednu podminku: si majitelem portfolia a majetkovy ucet je psan na jmeno investora ! Samozrejme musi takovy fond byt pod dozorem SICAV. Jen proporovnani : nejstarsi fondy z 30 tych let pracuji s prumerem 12-15% a to jsou ciste pripisy , koukni na onvista.de

  • Kolda napsal:

    8-15% dlouhodobý průměrný výnos? Tady něco nehraje ... Na onvista.de jsem to nenašel, asi se tam zatím moc neorientuju. Nějaký konkrétní link by nebyl?

  • Jan Dvořák napsal:

    Takový výnos je u dluhopisů možná v případ klesajících sazeb, kdy rostou ceny dluhopisů a tento růst pak tvoří významný podíl na výnosu. Vzhledem k dnešním výnosům dluhopisům a jejich cenám je v nejbližších letech takový výnos neopakovatelný.

  • stas napsal:

    to Kolda: zkus vyguglovat PIMCO ISIN: IE00B03TPT78, ted dela za poslednich pet let 80%, ale takovych mam pres stovku, takze zadna vyjimka. Nebo akciove za pet let delaly jeste vic, tady tento je jen prumer HSBC ISIN: LU0210638432, tim chci rict, ze si namichat portfolio ze vsech moznych fondu s prumernym vynosem 15% p.a. neni nic nemozneho

  • Kolda napsal:

    to stas: Já mám pocit, že si ze mne děláš srandu. Viz příspěvek výše od JD. Good luck with bonds. A hodně štěstí v hledání dalšího Thajska.

  • Jan Dvořák napsal:

    stas: pozor na klasickou větu, že minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. U dluhopisů vyspělých nekrachujících zemí se díky politice nulových sazeb prakticky / z velké většiny vyčerpal jejich růstový potenciál. Pokud chce někdo i dnes mířit na 10-15% výnosy p.a. u obligací, musí se zaměřit na problémové země jako je Řecko. Třeba mu to vyjde, ale za cenu výrazně vyššího rizika.

  • stas napsal:

    jan dvorak: nepsal nic o zadne zaruce, jen jsem odkazoval na celou radu fondu, ktere treba v bondech delaly do dnes nejaky vynos a podstatne vetsi nez 10-15% p.a. Kdyby jste si dali tu praci a podivali se jak takove fondy pracuji od sveho pocatku, tak nemame o cem diskutovat, to je proste fakt!A vsadim se ze ani jeden nema podily v reckych bondech, OPF pracuji ponekud jinak

  • Kolda napsal:

    stas: Tak se nad námi slituj a pouč nás. Vážně ...

  • stas napsal:

    Koldo, evidentne sis nedal tu praci a neotevrel si jeden z fondu co jsem poslal odkaz, protoze bys nemohl napsat necoo Thajsku, jen tak mimochodem Thajsko je urceni regionalni a ja stale pisu o urceni typovem. A kdyz uz si vzpomel Thajsko, tak jak vysvetlis Fidelity LU0048621477, ktery udelal za 10 let nejakych 480%? Nebo tyto vykony za 5 let, tak co je na Thajsku spatneho?? A zrovna Fidelity od roku 1998 udelal cca 520% , pres vsechny krize ......./ja jen aby nekdo nerekl, ze jsem vybral vhodne obdobi..../ 973268 FIDELITY FUNDS - THAILAND FUND USD +132,74% 164333 AMUNDI FUNDS EQUITY THAILAND I...USD +101,41% 358135 AMUNDI FUNDS EQUITY THAILAND A...USD +94,11% 164330 AMUNDI FUNDS EQUITY THAILAND A...USD +94,01% 164332 AMUNDI FUNDS EQUITY THAILAND -...USD +88,95% A0H082 HSBC GIF THAI EQUITY I CAP USD +79,77% 987148 TEMPLETON THAILAND FUND A (ACC...USD +79,22% A0B9KC TEMPLETON THAILAND FUND N (ACC... USD +74,79% A0D8GA HSBC GIF THAI EQUITY A CAP USD +72,30% A0D8GB HSBC GIF THAI EQUITY A DIS USD +72,29% A0MXKQ HSBC GIF THAI EQUITY E CAP USD +68,04% A0KEC1 TEMPLETON THAILAND B (ACC) USD +67,74%

  • stas napsal:

    Kolda: ono to neni nic noveho pod sluncem. Jedna se o otevrene podilove fondy viz onvista.de, napr. na platforme Moventum Lux, /Bank du Lux/ a na zaklade rozhovoru a profilu investora, jeho moznosti a zameru mu sestavim portfolio fondu, od bondu az po akciove. V kazdem fondu mas tak 100 titulu, ktere jsou navic flexibilni podle portfolioveho managera. Prakticky to funguje tak, ze na zaklade dotazniku a zadosti Moventum otevira majetkovy ucet v Lux na jmeno investora/chodi vypisy/ a po potvrzeni banky, investor odesila svou investici pres transferovou banku. V Cesku je to pres KB, Investice se meni na investicni menu v centralnim kurzu CNB a Moventum podle zadosti nakupuje podily v jednotlivych fondech za aktualni cenu s diskontem 0-6,24% . Tento majetkovy ucet funguje podle zakona SICAV a banka a fond ma povinnost prodat podle prospektu a odkoupit kdykoliv k datumu prikazu za cistou aktualni cenu a to vse bez poplatku. A protoze se vetsinou pouzivaji fondy oznacene AACC, tak vynosy jsou mesicne reinvestovany a dosahuje se tak slozeneho mesicniho uroku. Do jednoho fondu muzes investovat od 50 EUR pravidelne /doporucuje se z duvodu volatility vykonu fondu/ nebo jednorazove od 2500 EUR a vic. Majetkovy ucet je ze zakona veden jako tzv. zvlastni majetek, ktery je mimo dosah fondovych manageru a depozitni banky, je ve zvlastnim rezimu a nepodleha konkursni podstate manageru. a protoze se jedna o prime investice do majetku vetsinou svetovych firem, tak i vynosy majetku jsou prime a ty se dlouhodobe pohybuji u akcii cca 10-15% a u dluhopisu 8-12% . Navic na takto investovane penize ti RB Liechtestein muze poskytnout lombardni kredit za cca 2% p.a. , ale to uz je privat banking. Tento system funguje mimo burzu a bankovni system a je stary v Evrope od 50tych . let. Treba Svycari maji povinnost takto investovat jako duchodovy pilir

  • Jan Dvořák napsal:

    stas: ano, pokud jde o HISTORII obligací, souhlas. Vy ale mluvíte o minulosti a na jejím základě propagujete obligační fondy. Já reagoval ne jejich budoucnost. Já jsem komentoval právě tu budoucnost. Úroky šly stále dolů a tím zvyšovaly tržní cenu bondů. Pokud věříte, že výnosy bondů půjdou i nadále dolů, budou slušné výnosy i fondů. Já tomu nevěřím. Opravdu pozor na to, že minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích.

  • stas napsal:

    Jan Dvorak: Neznam budoucnost, muzu jen porovnavat minule krize se soucasnymi. Navic nemluvim jen o bondech, ale o cele skale moznosti, Jestlize se pres vsechny krize, a ze jich bylo, vynosy udrzely na te urovni, tak je predpoklad, ne zaruka, ze by to tak mohlo byt i nadale, To ze fiskalni krize postihuje nejvic socialistickou EU neznamena, ze v Brazili nebo Koreii to taky nefunguje! Jen jedno porovnani , penize - majetek, kdyz je krize, roste cena likvidity, tedy bondu, pokud je klid, roste cena majetku, tedy akcii. Kdyz porovnam fondy Fidelity, Franklin atd, ktere od IIWW delaly pres vsechny ty krize, a ze jich bylo, skutecne prumerne 12% ve smisenem fondu, tak si nemyslim, ze hospodarstvi dal neporoste a bude klesat jen proto, ze se par potentatu v Bruselu podelalo... jist , pit, svitit atd se bude i za valky. Proste ber krizi jako vyprodej, kdy muzes nadelat na pozdejsim zklidneni situace radove stovky procent

  • Kolda napsal:

    stas: Ale naopak. Tu práci jsem si dal. Ten druhý fond, který jsi uvedl - LU0210638432 - se jmenuje HSBC Global Investment Funds Thai Equity I Acc. Tak o čem jiném bych měl mluvit než o Thajsku? Na Thajsku nevidím nic špatného, ale je nebetyčně obtížné odhadnout, kam se bude ubírat vývoj nějaké země. Já nevím ani, jak to za 5 let bude vypadat v Česku. A v případě emerging markets - ono se to z nízkého základu hodně snadno roste ... Co se týče bondů - nyní jsem už přesvědčen, že nechápeš, z čeho se odvíjí ceny bondů. Tak dostudovat, mrknout se na stávající úrokové sazby a pak teprve psát. ... tak a teprve teď jsem si všimnul druhého příspěvku, že jsi dealer. Ono to asi bude tak, že to pochopit ani nechceš. Za vysvětlení nicméně děkuju, určitě se na ty fondy mrknu. Nicméně případné zájemce-začátečníky varuju: Nekupovat nic, čemu nerozumím.

  • stas napsal:

    Koldo, ja o voze a ty o koze, ja mluvim o OPF, ktere nejak pracuji a maji vykon, viz odkazy, zatim co ty pises o vyvoji hodnoty jednotliveho bondu!! Musim rict , ze nejsi schopen vysvetlit proc bondove fondy dosahuji takovych vykonu, prestoze nejdou do treba Recka...tak prosim nemluv o nejakem studovani. P.S. vysvetli poznamku o kupcich zacatecnicich, kdyz stejne obecny lid nevi co by mel kupovat, bud si kvalifikovany investor nebo se rozhodujes na nejakem emocnim zaklade a netvrd, ze si schopen si vsechno rozklicovat nez neco koupis. pokud ano tak potom sedis nekde v analytickem oddeleni fondu a to je zase neco jineho

  • Jan Dvořák napsal:

    Tohle je systémová krize. Tato krize nemá po druhé světové válce podobnou. Proto těžko porovnávat. Výnosy bondových fondů jsem vysvětloval já. A také to, proč se těžko výnosy bondových fondů budou opakovat... Ještě k obligacím: doporučuji únorový sloupek Bill Grosse, správce největšího obligačního fondu na světě: http://proinvestory.cz/b-gross-otazka-zivota-a-smrti a ještě komentář ke korelaci výnosů akcií a obligací: http://proinvestory.cz/vynosy-akcii-a-obligaci Klesající výnosy obligací názorně ukazují, proč je minulý výnos obligačních fondů tak vysoký a proč je sotva opakovatelný.

  • stas napsal:

    to Dvorak, uz si v te diskuzi pletu jmena, pardon. Samozrejme , ze nikde neni zaruka jakehokoliv podobneho vyvoje z minulosti. Jen jsem ukazoval jake vynosy maji bondy, ze je mozne namichat portfolio z celeho kapitaloveho trhu pro lidi, kteri se s tim vubec nezabyvaji tak, ze jejich penize jsou kryte konkretnim majetkem, kdyby doslo k necemu nehezkemu ve financni oblasti. Pokud to dojde tak daleko, ze prestanou platit soucasne penize, tak konkretni majetek bude mit stale svou cenu. Vse je ale riziko jako zivot sam. Rozhodnuti jak dal je na kazdem jednotlivci. Samozrejme maji kazda jednotliva cesta sve pro i proti a to musi zvazit jednotlivec jakou cestou se vyda, a jake riziko podstoupi no a k tomu potrebuje znat info. V kazdem pripade ma moznost max 50/50 ..

  • Jan Dvořák napsal:

    No právě, ukazoval jste MINULÉ výnosy bondů a jaké BYLO DÍKY TOMU MOŽNÉ namíchat portfolio v době výrazně vyšších úrokových sazeb. Takže irelevantní informace pro nové investice směr bondy. Já jsem ukazoval, co stálo za minulými výnosy bondů, co je dnes prakticky neopakovatelné. K tomu jste se vůbec nevyjádřil.

  • stas napsal:

    minule vynosy bondu jsou dokonce mensi nez vynosy soucasne ve srovnatelnem casovem obdobi. Takze jak to muze spolu souviset??.Vemte napr Franklin Global total return. Bondovy fond zalozeny 2003. do roku 2007 udelal cca 25 %, od roku 2007 do 2012 udelal 90%, za posledni rok udelal ccca 20% . situace minule vynosy jaksi moc neovlivnovala, podivejte se na jednotlive bondove fondy dnes.Je to v rozporu! Michat portfolio neni prece zalezitost nejakych vazeb, ale rozhodnuti investora a o moznostech a sikovnosti portfolioveho managera! Jestlize je situace na trhu vhodna pro dluhopisy, mam investice z vetsi casti v bondech, a pokud se zitra objevi zmena situace , budu switchovat do akcii nebo peneznich fondu, zcela jednoduse a bez omezeni. A nepotrebuji k tomu nic vic nez servis a investicni platformu, zadna burza nebo OCP

  • stas napsal:

    P.S: jeste poznamku k akciim a dividendam, v soucasne dobe akcie nabiraji na vykonosti a vzdaluji se vykonu bondu a delaji dvojnasobek .

  • Kolda napsal:

    stas: JD řekl vše podstatné. Já se tedy vyjádřím jen k poznámce o "kupcich zacatecnicich". Podle tvého projevu soudím, že jsi marketing guy. O financích nemáš šajn a pokud máš, tak si dáváš pozor, aby se o nich technicky vůbec nemluvilo, protože se ti to nehodí do krámu. Chtěl jsem tedy varovat případné čtenáře začátečníky, aby ti to nebaštili i s navijákem. Vytýkáš mi nedostatek argumentů, ale jediné tvoje argumenty jsou, že jde o OPF a že "nejak pracuji". Dost málo ... Navíc JD's věta "minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích" neříká celou pravdu. Ta věta implikuje, že budoucí výnosy mohou být stejně vysoké jako ty minulé. To je jistě možné u Thajských akcií. Ale u bondů to v podstatě není matematicky možné. Výrazný růst zaznamenají pouze pokud při nějaké panice začnou ovce prchat do bondů. Něčeho takového bych se ale nechtěl účastnit a nikomu bych to nedoporučoval.

  • Jan Dvořák napsal:

    stas: porovnej dnešní výnosy do splatnosti 5-ti, 10-ti a 30-ti letých bondů s výnosy do splatnosti analogických bondů před 5 lety. Uvidíš, jak spadly. Díky tomu šly nahoru výnosy fondů zaměřené na bondy. Proto je opakování výnosů obligačních fondů prakticky nerealizovatelné.

  • stas napsal:

    to kolda: netusil jsem ze si chytlavy na slovickareni, ta problematika je podstatne slozitejsi na popisovani. proste nechces pripustit, ze jsou ruzne cesty, nejenom tvoje preferovane ETF, Nepouzil jsem argument typu "nejak", to byl jen odkaz na puvodni info, protoze to "nejak" si muze kazdy zjistit podle ISIN. No nic dulezite je ze ty tomu rozumis,

  • stas napsal:

    to Dvorak, ale to se potom porovnavaji kupony . Takze uvidime jaka bude budoucnost. V takovem porovnani to ma svou logiku, ale....prave proto si myslim, ze je vhodnejsi pouzit OPF s ohledem na diverzifikaci a nepredvidatelne okolnosti na trhu. Investici v OPF muzu prece presunout kamkoliv a kdykoliv uznam za vhodne

  • Jan Dvořák napsal:

    stas: Nelze porovnávat kupóny. Musí se porovnávat výnosy do doby splatnosti. Bond s kupónem 7% může klidně mít výnos do splatnosti 2%. A jen díky tomu, že jeho výnos do splatnosti klesl v uplynulých 12 měsících na 2%, tak přinesl svému majiteli v těchto 12 měsících výnos (vyplacený úrok + růst ceny bondu) třeba 15% - a to je to, co se objevilo ve zhodnocení fondů zaměřených na bondy v uplynulých 12 měsících. A v dalším pak vykáže jen 2%. Na víc nemá... to je to, co se objeví ve zhodnocení fondu v budoucnu (za nezměněného portfolia). To je ta neopakovatelnost výnosů, o které pořád mluvím. situace tohoto typu je v USA, v Německu apod. Kde tedy chcete najít bondy s výnosem 10% (kromě Řecka apod.)

  • stas napsal:

    to dvorak: OK ted chapu souvislost . Porad jsem mel pocit ze se bavime o dvou rozdilnych vecech

  • Lubos napsal:

    Naprosto s autorem souhlasím. Tento způsob penzijní reformy vidím jako velký hazard. Nechápu, proč politikům vadí průběžný systém. Dle mého názoru má spoustu předností a snad žádný nedostatek. Je velice lehce uřiditelný, ať už průběžnou změnou věku odchodu do důchodu, nebo výší příspěvků. Peníze vybrané se okamžitě vyplácejí, tudíž se eliminuje inflace. Odpadají náklady na správu fondů. Názory že populace stárne a proto je třeba ukládat peníze do fondů se mě zdají velice scestné. Když se nad celou věcí zamyslím, vychází mě, že jiné peníze než pocházející z práce práceschopné populace stejně nebudou k dispozici. Představa, že jsou dvě třetiny populace důchodci, žijící si z penzijních fondů, ve kterých jsou akcie podniků, ve kterých nemá kdo pracovat a státní dluhopisy státu, kde klesá HDP (těžko za takové situace může růst) je podle mě nereálná. V takovéto situaci tento penzijní systém musí zkrachovat a situaci musí zachránit opět průběžný systém – posun odchodu do důchodu, vyšší odvody. Z této úvahy mě zákonitě vychází nesmyslnost spoření na důchod touto formou a pokud se ptám proč se tedy zavádí, nenapadá mě jiný důvod, než ten starý známý a u nás osvědčený – ooooobrovský tunel, jaký tu ještě nebyl.

  • František Sousedík napsal:

    Lubos: Půjde i v budoucnu průběžný systém "snadno uřídit" tak, abych i za 20 let měl důchod ve stejné výši v procentech z průměrné mzdy, jako dnes? Takže proto, abych mohl ostatním platit jejich důchod, mám jít do důchodu v 70, 75, 80, 85, ...? Takže proto, abych mohl ostatním platit jejich důchod, mám být nadšený z toho, že budu moci přispívat 20, 30, 40, 50, 60, ... % z výdělku? Já chápu jak může někdo nechápat.

  • Jan Dvořák napsal:

    Průběžný systém dnešní poměr důchod / mzda není schopen udržet. To ale neznamená, že druhý pilíř je nějak extra výhodný. Naopak.

  • Lubos napsal:

    to František Sousedík: No vzhledem k tomu, že druhý pilíř buď zkolabuje úplně, nebo bude nefunkční a první to tudíž bude muset zachraňovat, stejně budete platit. Akorát vám bude líto, že jste zbytečně vyhodil peníze do toho systému, které si užil někdo jiný (pravděpodobně správce fondů).

  • František Sousedík napsal:

    Jan Dvořák: Mě je jasné, že ten poměr nepůjde udržet, proto jsem takto Lubosovi položil otázku. Z jeho "Je velice lehce uřiditelný, ať už průběžnou změnou věku odchodu do důchodu, nebo výší příspěvků.", mi vyplývalo, že si snad naivně myslí, že by to bylo možné. Ani se nesnažím tvrdit, že z neudržitelnosti poměru musí vyplývat výhodnost, neřkuli extra výhodnost. To už bych asi musel být velmi omezen na duchu. Ale nedomnívám se, že lze zkratkovitě použít pojem "výhodné", nemluvě o "extra výhodné". Ano, souhlasím, že pro Jana Dvořáka a mnoho dalších investorů je to nezajímavé či nevýhodné. Proto taky bylo pro mne zbytečné reagovat dříve. Ale objevil se zde komentář člověka, který zřejmě nepochopil, že jde o web pro investory :) a o názor investora. Pochopil jsem to doufám správně, že mělo jít o pohled investora?

  • Jan Dvořák napsal:

    Okamžikem vstupu do druhého pilíře se KAŽDÝ zavazuje k dlouhodobým investicím a stává investorem a měl by proto aplikovat přístup investora. Jde o jeho INVESTIČNÍ rozhodnutí. Proto by si úvahu podobnou té popsané v článku měl udělat KAŽDÝ, kdo o druhém pilíři uvažuje. Ať už nakonec vstoupí nebo ne. Okamžikem vstupu do druhého pilíře se každý stává investorem a měl by proto aplikovat přístup investora. Kdo si podobnou úvahu neudělá a vstoupí, vstupuje do něčeho naprosto naslepo jen na základě víry. OK, je to jeho volba. Akorát se potom nesmí divit...

  • Jan Dvořák napsal:

    Pokud by se vám zdál krátký seznam komentářů, klikněte pod nimi na "older comments".

  • Lime napsal:

    Pane Dvořáku, naprosto s obsahem článku souhlasím a dávno jsem si v této otázce udělal jasno. Do druhého důchodového pilíře, bych nikdy za stanovených podmínek nevstoupil. Druhý důchodový pilíř, dává jedinou garanci a jedinou jistotu pro lidi, kteří tam vstoupí. Budou okradeni.

  • ricmund napsal:

    "Stát může KDYKOLIV v průběhu doby změnit pravidla hry." Tak proti tomuto není žádná obrana a to nikdy a nikde!

  • Jan Dvořák napsal:

    Ano, ale za NULOVÉ likvidity je to vražedná možnost. Kdyby likvidita produktu nebyla nulová, tato hrozba by byla mnohem menší.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo