Pohled z Moskvy

honza admin28.2. 20130

Za pozornost stojí interview časopisu Spiegel s Alexejem Kudrinem, ruským ministrem financí v letech 2000-2011,který si během svého působení si získal prestiž i na západě. Rozhovor byl velmi zajímavý, z potačátku zaměřený na situaci v Rusku, později se mluvilo i o globální situaci. V této části mě zaujalo pár věcí.

Podle něj se Rusko nevyhne ekonomickým reformám a má je preferovat před zvyšováním výdajů na obranu. A to i v situaci, kdy má třetí největší devizové rezervy na světě a roste o 3.5%. na první pohled to vypadá divně, ale je to tak. Navíc, příjmy státního rozpočtu jsou z vělké míry závislé na ceně ropy. Cena ropy může klesnout, a pokud budou výdaje nastaveny na dnešní cenu ropy, dostrane se Rusko do problémů.

V první řadě by mělo jít o zvýšení věku odchodu do důchodu (muži dnes odcházejí v 60 letch, ženy v 55), dále o přesměrování výdajů směrem k investicím do infrastruktury – silnice, elektrická cedení, vodovodní řady apod. jako nezbytné vidí i omezení státního vlivu v ekonomice. Vládní výdaje musí podléhat přísné kontrole a jasným pravidlům. Omezí se tak prostor pro korupci.

Souhlasím, kdy jindy by země měla dělat nezbytné reformy, než v době, kdy na ně má čas a prostředky. Potom tyto reformy nemají krátkodobý negativní dopad.

Pokud jde o Evropu, podle něj jsou Řecko a Španělsko de facto bankrot, nemají na to, aby byly schopny splatit své dluhy. ECB nákupy vládních obligací neřeší, jenom ji valí před sebou. Bez dalších odpisů stávajících dluhů se situace nezlepší.

Pokud jde o euro, byl velkým nadšencem v době, kdy se euro zavádělo. Nyní se ukatuje, že řada věcí nebyla domyšlena, eurozóna se chovala benevolentně k zemím překračujícícm stavonené maximální hodnoty deficitů. Ukázala, tak, že pravidla lze beztrestně obcházet.

Současná ekonomická krize se rychle může stát krizí politickou. Lidé v EU nejsou připraveni na drastické snížení životní úrovně, zvykli si žít nad poměry. Současná životní úroveň není dlouhodobě udržitelná. Toto se týká i Německa. Pokud budou Němci chtíti nadále platit eurem, budou si muset zvyknout, dojde k fiskální unii a že o části jejich daní i vládních výdajů se rozhoduje v Bruselu.

Těžko říci, zda jsou Němci na něco takového skutečně připraveni. Proto je jejich odchod z eurozóny opravdu myslitelný.

Ať tak nebo tak, bude to těžké politické rozhodnutí. Souhlasím.

Výroční analýza 2013