Nie je pochýb, že americký dolár bude čoskoro len históriou. Čína začala prepracovávať všetky svoje zlaté rezervy do malých kilových tehličiek, aby vydala novú, zlatom krytú, menu. Bezpochyby ide o strategickú časť jej obchodných dohod s Ruskom, Japonskom, Brazíliou, Indiou a Iránom. GATA odhaduje, že 80% zlata o ktorom si investori myslia, že majú alokované, je už dávno fuč, väčšina pravdepodobne skončila v Číne.
Tento čínsky ambiciózny plán má skutočne masívne rozmery. Môžeme očakávať narušenie globálneho obchodu a určite aj globálneho bankového systému. Toto obrovské prepracovávanie poukazuje na to, ako sa Čína pripravuje na nový systém obchodu. V tomto procese musia pripraviť aj základňu pre možný nový monetárny systém, ktorý bude mať základ v zlate, ktorý podporuje obchodné platby. Spočiatku budú použité pre obchod, neskôr aj v bankovníctve. Americké dlhopisy pôjdu stranou. Považujte tento čínsky projekt ako predzvesť kolapsu amerického zadlženého dolárového systému. Číňania sťahujú tisícky metrických ton zlatých tehličiek z Londýna, New Yorku a Švajčiarska. Prepracúvajú tehličky, už ich nechcú v unciach, ale v kilogramoch. Väčšie tehličky akosti Good Delivery sú uložené v Číne. Nie je jasné, či tento projekt funguje len v Číne, pretože je tu pár indikátorov, že sú v tom zapracované aj švajčiarske zlievarne, keďže majú skúsenosť a kapacitu.
Príbeh prepracovania v Londýne je potvrdený z dobrého zdroja. Zdá sa byť nad slnko jasnejšie, že sa Čína pripravuje na nový systém obchodu, aby sa zhodovala s novým bankovým rezervným systémom. Možno urobia značnú časť kilových tehličiek práve pre retailových investorov a bohatých jednotlivcov v Číne. Zbavia sa tým toxických amerických dlhopisov.
Čomu nasvedčuje aj konanie filantropa George Sorosa, v prvom 1Q 2011 predal väčšinu svojich podielov v SPDR Gold Trust a iShares Gold Trust, fondoch krytých zlatom, zatiaľ čo nakupoval akcie ťažobných spoločností Goldcorp Inc. a Freeport-McMoRan Copper & Gold Inc. 31. Marca 2011 Sorosov fond držal 49400 akcií SPDR Gold Trust oproti 4721000 akciám, ktoré mal na konci 4Q 2011. New Yorkský fond predal všetkých svojich 5 miliónov akcií iShares Gold Trust. To predstavovalo hodnotu zhruba 30 ton fyzického zlata, uložených v Barclays a HSBC.
Pokračoval v obrovských investíciách do zlata cez vlastníctvo ďalších ťažobných akcií a ETF. Sorosov Fund Management LLC pridal do svojich investícií počas 1Q roku 2011 Eldorado Gold, Freeport-McMoran Cooper & Gold a Goldcorp. Soros kúpil 301300 akcií Freeport-McMoRan a 7600 Goldcorp.
Investor Paulson drží vo svojej masívnej zásobe akcií SPDR Gold Trust a pridal aj ťažobné spoločnosti, vrátane Johannesburgskej AngloGold Ashanti Ltd. Jeho fond kúpil 97540 ADR najväčšieho producenta zlata za 4Q 2011 v Južnej Afrike a taktiež 2 milióny Gold Fields Ltd..
(pozn. ADR = American Depository Receipt = predstavuje vlastníctvo akcií neamerickej firmy obchodovanej na amerických finančných trhoch, vydávajú ich depozitné banky, ich ceny aj dividendy sú v US dolároch, obchodujú sa ako akcie amerických firiem, umožňujú investorom nakupovať akcie zahraničných firiem bez rizika a nepríjemností s cezhraničnými a medzimenovými transakciami).Zlato bude v budúcnosti slúžiť ako zábezpeka v medzivládnych transakciách.
Zdroj:IndiaVision.com
Roman Truska
Pohled na penzijní reformu
Aktuální investiční trilogie:
Hledáme nejlepší články čtenářů:
10 dosud nejčtenějších článků na serveru:
Další vybrané články
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Úvod typu „Nie je pochýb, že“ ve mne moc důvěry nevzbuzuje. Připomíná to rétoriku Rudého práva „Dnes je již přeci každému jasné, že“.
Stejně tak bych nepřeceňoval ekonomickou sílu Číny a už vůbec ne její ekonomickou a hlavně politickou stabilitu.
USA jsou předlužené a USBonds jsou bublina. S tím by se dalo souhlasit. Stejně tak s tím, že státy BRICS nejsou nadšené z hegemonie USD, z exportu americké inflace, ani z „dolarového imperialismu“, který se od toho provozovaného Římskou říší liší jen v detailu: celý svět nemusí platit daně do Říma, ale celý svět musí obchodovat v měně, kteoru si „Řím“ tiskne (tzn. výsledek je stejný). Tedy i věřím tomu, že BRICS s tím něco budou dělat, budou se postupně snažit nahrazovat USD vlastními měnami. Ale bude to ještě dlouho trvat. A nejsem si jist, že jakýkoli stát (tedy včetně Ruska a Číny) bude iniciativně zavádět zlatý barter – i pro tyto státy je možnost si peníze tisknout velmi lákavá. A co by si se zlatou měnou ve své situaci počalo takové Japonsko?? Na druhou stranu je evidentní, že se se zlatem něco děje. Probíhá repatriace a tam kde neprobíhá, je to poměrně zjevně na jakýsi nátlak. Čína asi opravdu taví velké cihly na malé kilovky. Problém s nealokovaným zlatem a jeho leasováním je asi také do nějaké míry reálný. Čili asi se něco stane, otázka je, jak velký průšvih to bude a kdy k němu dojde. Na druhou stranu na Silveru se přeci můžete dočíst, jak roste produkce US zlatých orlů (a jiných mincí zřejmě ne) a jak je tedy důležité kupovat právě a jen US mince. Čili předpokládají že hegemonie USA bude trvat, o metrické/kilové cihly nikdo nebude mít zájem, Krugerrand, Panda, MapleLeaf, Libertad a Filharmonik vlastně neexistují, atd… Docela by mne zajímalo, co tedy kupují ti němci, kteří dle statistik mají zlata za 6000 EUR na hlavu? A kolikpak asi mají stříbra (hádám za zhruba stejně). A určitě to všechno budou importy z USA, švýcarské kilové cihly či rakouské mince se takový němec určitě ani nedotkne. Protože čte články na S.
Co se týče Sorose, tak mohl přeci dojít jen k tomu, že samotný kov je nadhodnocený, kdežto akcie těžařů podhodnocené. Navíc: u těžařů je vždy riziko znárodnění, regulací, dodatečného zdanění. Proto jsou jejich akcie opticky relativně levné. Jenže Soros není obyčejný investor a má špičkové politické konexe a tudíž informace. Dokonce asi má i páky mnoho z těhto jevů ovlivňovat.
Neřekl bych jen opticky levné. Zatímco podklad i poslední dva roky rostl, doly pdadaly, takže nůžky se otevřely více i prakticky.
Neřekl bych jen opticky levné. Zatímco podklad i poslední dva roky rostl, doly padaly, takže nůžky se otevřely více i prakticky.
Může mi někdo vysvětlit, proč Čína nechce unce, ale kilogramy?
FELLOW: Třeba ze stejného důvodu, proč nechce couly, lokty, ary, vědra, kopy a tucty…. Třeba ze stejného důvodu, ze kterého se ve škole už neučí švabach 🙂
FELLOW: Třeba to je prostě na just Americe.
Ale v Evropě se Au i Ag cihly přeci také dělají kilové. Viz nabídka Rakouských, Německých či Švýcarských rafinerií. Proč ty nedělají cihly v násobních uncí? Z tradice dělají jedno-uncový slitek, ale jinak i malé slitky dělají 1g, 2g, 5g, 10g, 20g, 50g a 100g a pak už cihly 250g, 500g, 1kg, 5kg, 10kg,…
Každopádně to není jen proto, že chtějí menší jednotky kvůli clearingu či barteru. To by mohli dělat i 10 Oz, nebo třeba 25 Oz. Nebo 31.1 Oz (unce na druhou) 🙂
Jan Altman:
Slitky se více dělají v násobcích gramů (1g, 5g, 10g, 25g, 50g atd.) a mince se pro změnu dělají v násobcích uncí (1/25, 1/10, 1/4, 1/2, 1, 2, 5, 10). Výjimkou jsou snad mince půlkilové a kilové a slitky 1Oz. Nevím sice proč to tak je, ale je to tak 🙂