Venezuela v područí Číny

V článku věnovaném Mexiku jsem slíbil, že se podívám ještě na dvě ropu produkující země. Venezuela je první z nich.

Pokud se dočteme v tisku o Venezuele, v drtivé většině článků je zmíněn Hugo Chávez.  Velmi málo se v souvislosti s Venezuelou mluví o Číně. A to je chyba. Čína totiž drží Huga Cháveze u moci. Proč nepomoci někomu, s kým se jim velmi dobře obchoduje? Spojené státy by také neměly být k tomuto vývoji netečné, vždyť dovoz z Venezuely pokrývá desetinu jejich spotřeby, a to není zanedbatelné množství.

V posledních 5 letech poskytla China Development Bank Venezuele úvěry v úhrnné výši přes 40 miliard dolarů. To je i z pohledu Číny nezanedbatelná položka, představuje to téměř čtvrtinu zahraničních úvěrů poskytnutých touto bankou, z toho 12 miliard dolarů bylo poskytnuto od léta loňského roku. Tyto úvěry získala Venezuela za velmi výhodných podmínek. Zatímco na světových trzích je Venezuela by byla nucena si půjčovat za přibližně 12% úrokovou sazbu, Čína jí poskytla zmíněné úvěry za 6% úrok.

Čína to rozhodně nedělá pro krásné Chávezovy oči. Čína v těchto úvěrech nachází uplatnění svých velkých devizových rezerv. Než aby držely obligace Spojených států, část prostředků využijí tímto způsobem.

Výše zmíněné úvěry Venezuela splácí ropou. V současné době jde na splátky těchto úvěrů kolem 200 tisíc barelů ropy denně (přesný objem závisí na aktuální ceně ropy), což je více než 30% venezuelské těžby. A zde je ukryto největší riziko pro Venezuelu. Je jím pákový efekt příjmů závislých na ceně ropy. Navíc objem produkce ropy šel za posledních 10 ler dolů o pětinu.

Pokud cena ropy půjde nahoru, bude situace pro Venezuelu příznivá. V okamžiku, kdy by šla cena ropy výrazně dolů, objem ropy nutných pro splátky úvěru půjde výrazně nahoru a nmožtyví ropy prodávaném na volném trhu půjde dolů, k tomu navíc na nižší ceny…

Venezuelská ekonomika je na ropě závislá. Export ropy představuje 95% celkového objemu exportu a zajišťuje polovinu příjmů státního rozpočtu.

Dále tím získává lukrativní kontrakty pro čínské státem vlastněné společnosti, např. Sinopec nebo China National Petroleum (což je největší čínský producent ropy a zemního plynu). Své podíly ve venezuelských firmách získaly tyto čínské splečnosti poté, co Exxon Mobil a ConocoPhillips opustili pod hrozbou znárodnění jejich investic Venezuelu.

Dalším objektem spolupráce Číny s Venezuelou je těžba zlata. Před pár měsíci byla podepsána smlouva o rozvoji velkého ložiska zlata nazvaného LasCristinas, velikost jehož ložiska je odhadována až na 17 miliónů uncí. To se nelíbí firmě Crystallex, která požaduje u mezinárodní arbitráže 3,8 miliardy dolarů jako kompenzaci za zrušení kontraktu týkající se ložiska LasCristinas.  I přes to bude Venezuela raději spolupracovat s Čínou než se soukromou kanadskou společností.

Nejde však pouze o kontrakty pro čínské ropné společnosti či o těžbu zlata. Čínská společnost CITIC staví ve Venezuele více než 30.000 domů. I tady se dá uplatnit přebytek nevzdělané čínské pracovní síly…

Můj závěr z toho všeho? Čína si elegantně podmaňuje Latinskou Ameriku.

Aktuální investiční trilogie:

1. Rýsuje se nový finanční systém
2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem

10 dosud nejčtenějších článků na serveru: