Výhled na světovém trhu energií podle IEA

Před pár dny vydala Mezinárodní energetická agentura (IEA) svůj výhled World Energy Outlook 2012 na světovém trhu energií do r. 2035. IEA je mezivládní poradenská agentura v oblasti energií  se sídlem v Paříži, která vznikla v r. 1974 po ropné krizi v r. 1973. Čítá 28 členů ze zemí OECD a členem je rovněž Česká republika. V tomto reportu se vyskytuje předpověď fundamentální změny na světovém trhu a to se týká hlavně USA, Kanady a Iráku. Podle IEA se USA stanou do r. 2020 největším světovým producentem ropy a dostanou se tak před Saudskou Arábii, avšak i když podniknou zásasní kroky k omezení závislosti na této komoditě, zůstanou čistým importérem. Tento posun na žebříčku pak vyplývá z uplatnění nekonvenčních metod těžby hydraulické frakturace, horizontálních vrtů u ropy a zemního plynu v USA a také z nalezišť ropy z asfaltových písků v Kanadě. Již jsme na serveru psali o otazníku kolem životnosti těchto „nových“ vrtů, takže zpráva IEA je zajimavá.  Ještě zajímavější je však předpověď ohledně Iráku. Ten podle reportu bude zodpovědný za 45% podílu na růstu ve světové produkci a dostane se tak před Rusko.  Z hlediska mezinárodního obchodu pak bude 90% ropy z oblasti Středního východu exportováno do Asie. Do r. 2035 pak v reálných cenách 2011 cena ropy vzroste na 125 USD za barel, v nominálních (ty tzv. na visačce, které uvidí zákazník) pak to bude představovat v r. 2035 215 USD za barel! V podstatě existují 3 scénáře vývoje v této oblasti podle IEA. 1. ten současný bez jakékoliv změny do budoucna. 2. scénář „nových politik“, tj. současný vývoj plus uplatnění dohodnutých změn směřujících k redukci CO₂ emisí a 3. nejméně pravděpodobný scénář zvaný 450 (název viz. podle tzv. částic na milión CO₂ v problematice globálního oteplování), který zahrnuje iniciativu limitovat globální oteplení v dlouhém období na max. 2 stupně Celsia. I kdyby došlo k naplnění scénaře č. 3, tak v r. 2030 by stále, i po např. větším využití biopaliv, byl podíl ropy a zemního plynu na světovém energetikém mixu kolem 49%. Podívejme se na grafické vyjádření těchto scénářů (vrchní křivka vývoj poptávky, spodní křivka odhad vývoje ceny):

Zdroj: IEA

Obecně, poptávka po energiích do r. 2035 vzroste o třetinu. Čína, Indie a Střední východ budou na tomto růstu participovat ze 60%. Naopak v zemích OECD se moc nezmění, ale zase zde dojde k většímu využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie.

U zemního plynu se celosvětová potávka zvýší do r. 2035 na 5 biliónů metrů krychlových, kde polovina tohoto nárůstu bude z nekonvenčních zdrojů. Nejvíce produkce pak bude pocházet z USA, Austrálie a Číny. Opět, třikrát větší nárůst poptávky bude ze zemí mimo OECD. Čína, Indie a Střední východ budou tvořit hlavní složku tohoto růstu poptávky. Opět zde figuruje Irák, který se údajně stane jedním z klíčových  dodavatelů plynu na evropské trhy (zásoby se prý v severní části Iráku pohybují na 2-6 bilónech metrech krychlových).

U elektříny bude světová poptávka růst nejrychleji. Spotřeba se má zvýšit do r. 2035 o cca 70% na 32 tis. TWh. Přes 80% růstu této poptávky bude pocházet z Číny a Indie. Průměrné reálné ceny elektřiny se mají zvýšit o 15%. Nejdražší ceny budou v Evropě a Japonsku, nejnižší pak v Číně a USA.

Uhlí zůstane hlavním zdrojem suroviny pro výrobu energie, i když se zvýší poměr využití ropy a zemního plynu. Světová poptávka po uhlí se zvýší o 21% a bude koncentrována především z Číny a Indie. Naopak v zemích OECD se podíl využití uhlí výrazněji sníží a bude v r. 2035 zhruba poloviční oproti dnešnímu stavu. Celkově podíl uhlí na světové výrobě el. energie bude 33%, podíl zemního plynu se pak např. odhaduje na 23%.

Naopak IEA není moc optimistická ohledně využití nukleárních zdrojů do budoucna. Očekává se oproti předchozímu reportu, že do r. 2035 bude nukleární kapacita 580 GW, což je o 50 GW méně než odhad minulý rok.

Opakem je pak odhad využití obnovitelných zdrojů na výrobě energie z 20% na podíl 31% z celkové světové energie do r. 2035. Polovina z tohoto nárůstu připadne na hydroelektrárny, čtvrtina na větrné zdroje a kolem 7,5% na solární energii.

Podle IEA se bude výroba energie velmi náročná na vodní zdroje, hlavně pak při získávání ropy a zemního plynu.  Poptávka po vodních zdrojích se má dokonce zvýšit dvakrát více než poptávka po energiích samotných a tak se dostáváme k otázce, zda se voda nestane nakonec velmi drahou komoditou, kterou uvidíme jako kontrakt na parketech a platformách burz?

Už jsme zmínili očekávání IEA, že se USA stane největším světovým producentem ropy. Zásoby z důvodu nových těžebních praktik rostou, i když je otázka, zda se nejdná spíše o vliv značně zredukované poptávky vlivem slabého růstu ekonomiky a také ekomomičtějším využitím paliva v dopravě? Nicméně, je zajímavé sledovat opětovný nárůst ceny spreadu mezi evropským kontraktem ropy Brent na burze ICE v Londýně a americkým WTI kontraktem na burze NYMEX. Pojďme se na závěr na tento podívat za poslední měsíce (denní data):

Pohled na penzijní reformu

• Jak se postavit k důchodové reformě?

Aktuální investiční trilogie:

1. Rýsuje se nový finanční systém
2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem