Jan Skalička: Ruský dvouhlavý orel se probouzí! – 2. část

V minulém prvním díle o expandujícím Rusku jsem se věnoval otázce Středomoří a Blízkého Východu, kde se ruský vliv po posledním dění ukázal jako nejvýraznější. Nesmíme však zapomínat na ruské zájmy a ekonomické propojování v jiných částech Země a tomu věnuji druhou část mojí analýzy.

Kromě středomořských pravoslavných zemí, které s mořem sousedí, má Rusko své zájmy také v suchozemských státech, jako jsou Srbsko a Makedonie. Hlavní spolupráce probíhá na petrochemické bázi a také vstupem k distribuci surovin přes společnosti LUKOIL nebo Gazprom.

V Srbsku je dokonce ruská vojenská základna ve městě Niš, která se nazývá „Ruské centrum pro mimořádné situace“ a dohodu o ní před nedávnem podepsal srbský prezident Vojislav Koštunica. Ruské zájmy ohledně distribuce plynu a ropy se promítají ale i do slovenské, české a maďarské ekonomiky. Samostatnou kapitolou jsou potom rozvinuté vztahy Ruska s Německem, mimo jiné i v souvislosti s vybudováním a dokončením produktovodu NORDSTREAM.

Dalšími zeměmi se směřováním dle ruské strategické spolupráce jsou Indie a Čína, které tvoří spolu s Brazílií (a Venezuelou) partnery ruské spolupráce dle stanov uskupení BRIC. Rusko se dohodlo s těmito zeměmi na přímých platbách v národních měnách a nebo ve zlatě, a to i ve vztahu států BRIC vůči Íránu, který se na zasedáních účastnil jako pozorovatelská země a podepsal některé bilaterální dohody. Na Středním Východě se Rusko pokoušelo mít dobré vztahy také se Srí Lankou a Pákistánem.

Po vyloučení indických a íránských bank z mezinárodního platebního systému provádí tyto dvě země barterové obchody nebo obchody, kde platí ve zlatě, případně ve svých národních měnách – rupiích a rijálech. Indie kupuje íránskou ropu za zlato, směna pak probíhá u strojírenské produkce a zemědělské produkce za místní měnu. Směna probíhá už i mezi Pákistánem a Íránem s Afghánistánem. Hlavním dodavatelem benzínu do západních oblastí Afghánistánu byl i během americké invaze v Afghánistánu Írán, a to až do té doby, než mu začali dělat některé americké firmy v Evropě problémy při čerpání paliva do jeho dopravních letadel společnosti Iran Air typu Boeing 747 Jumbo Jet a Írán byl donucen přistávat s dopravními letadly na dočerpání v Praze.

Ruský vliv na Středním Východě se ještě posílil spoluprací na renovaci železáren v Ahvázu, převzetím našeho servisu na elektrárnu Íránšahr a rozsáhlými investicemi v oblasti jaderného průmyslu a při výstavbě jaderné elektrárny v íránském Búšehru. Mimo tuto zemi jsou známé ruské petrochemické investice v Indii, strojírenské a vojenské provozy na bázi montoven, včetně společné výroby aut, letadel a lodí, nejen pro vojenské využití. Vývoz nejpokročilejších stíhaček, které Rusko má ochotu pustit do ciziny, je v případě Indie, Íránu a Číny znám, stejně jako export ruských jaderných ponorek třídy Kilo do Íránu.

Spolupráce mezi Ruskem a Dálným Východem je nejvíce znát v Jižní Koreji, Thajsku a Číně. Projevuje se dále ve strojírenské, vojenské či politicko-strategické spolupráci, a to od prodejů lodí a montoven letadel až po poskytování informací a útočišť určitým osobám. Je známo, že Thajsko se stalo poslední dobou rejdištěm íránských a ruských tajných služeb. Thajsko je nejoblíbenější destinací ruských turistů a špionů, včetně íránských, čínských a indických agentů. Zde žije i početná čínská menšina, stejně jako v Malajsii a na Filipínách či Singapuru. Čína dodávala vozy metra do Teheránu spolu s českým závodem Siemens ve Zličíně. Jižní Korea dodávala do Íránu hlavně auta a lokomotivy. Čína a Thajsko nakoupily ruské lodě pro armádu. Spolupráce běží naplno v peněžních transakcích.

Poslední odstavec je nutné věnovat zájmům Ruska v zámoří, kde se projevuje hlavně vliv na Kubě a ve Venezuele a samozřejmě Brazilii a Bolivii či u politiků Nikaraguy. Boj o ekonomickou a s tím spojenou politickou moc trvá v Jižní Americe i nadále, nenechme se mýlit našimi sdělovacími prostředky. Rusko se stále více opět zajímá o obnovení starých obchodních vazeb a tradičních kontaktů ve vzdálenějších zemích Afriky, kde dnes hrají prim hlavně Číňané a ruský dvouhlavý orel se napřahuje k novému úderu ve třetím tisíciletí.

Mgr. Jan Skalička

 

 

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Tagy:
Komentáře
  1. maxik napsal:

    K tomuto článku se patří doplnit, že za podivných okolností byl závod Siemens v Praze-Zličíně uzavřen právě kvůli vývozu metra pro Teherán. Zaměstnanci dostali královské odstupné. Nyní se tato bývalá fabrika ČKD Zličín (dříve vyrábějící hlavně tramvaje a poté i vozy metra) rozpadla na různé společnosti, z nichž jedna využívá výrobních kapacit v této továrně k tomu, aby pro železniční firmu REGIOJET pana Jančury rekonstruovala a opravovala železniční vagony zakoupené za babku ve Švýcarsku a Rakousku od jejich státních drah a též prováděla revize a úpravy či opravy lokomotiv řady E 499.3 vyrobené před rozpadem státu v plzeňské Škodovce a později odkoupené do ČR z Itálie.

Přidat komentář