Indie a používání zlata
Naposledy jsem se Indii specificky věnoval v červnu loňského roku v souvislosti s repatriací zlata. Nyní se na ní podívám znovu.
Pokud jde o zlato, o Indii se často mluví v souvislosti s omezením dovozů. Přitom Indie se do trhu se zlatem aktivně zapojuje. Připojila se k Turecku, které začalo využívat zlato v mezinárodním obchodě.
Nedivme se, zlato je širokými masami v Indii považováno za uchovatele bohatství kumulovaného po generace. Žádné „forexové“ ani jiné papírové operace je nepřesvědčí o opaku. Zlato je základem jejich „druhého i třetího důchodového pilíře“.
Zlato však není uchováváno ve formě mincí či slitků, ale ve formě šperků. Cena jednoduchých šperků sice bývá tak 30% nad cenou kovu, za to šperky nemají žádná čísla slitků ani nic podobného – místní prodejci zlatých šperků fungují jako prodejce zlata i jako zastavárna, pro ně bezpochyby dobrý business.
Podle prosakujících informací o využívání „nestandardního investičního zlata“ uvažuje i indický finanční sektor. Pokud se tato informace ukáže jako pravdivá, může to ovlivnit i další okolní země a hlavně finanční sektor v nich.
Na budoucí vývoj bude mít výrazný vliv postoj ke zlatu indické centrální banky. Třeba to, že zlato je Indií používáno k platbě za íránskou ropu. Nutno však podotknout, že k tomuto kroku byla Indie dotlačena vyloučením z finančního systému jako Írán. Evidentně však tohoto kroku nelituje.
Už tak má Indie jeden nezvyklý kanál pro uvedení zlata do oběhu. Je jím ochota podnikatelů a lokálních společností používat zlato jako platební prostředek. Raději budou používat zlato, než euro, dolar nebo, nedejbože, čínský juan.
Díky tomuto kanálu může nakonec Indie ve „hře o zlato“ trumfnout Čínu, která se dosud jevila jako leader této hry, ale poslední dobou se koncentrovala na juan a jeho statut světové rezervní měny.
Indie je už moc velká země na to, aby k ní Spojené státy přistupovaly jako k Íránu, nebo aby jí podobným krokem hrozily tak, jak je tomu v případě Turecka.
Proto si takovou hru může dovolit.
Výroční analýza 2013
Pohled na penzijní reformu
10 dosud nejčtenějších článků na serveru:
- Něco velkého je zřejmě ve vzduchu. Děje se něco s eurem?
- Výroční analýza 2012: Kdo uteče – vyhraje
- Rýsuje se nový finanční systém
- Trh nemovitostí – velký kolaps 2015 začíná 2012
- V Íránu se hraje o hegemonii dolaru
- Kdy a jak skončí krize zadlužených zemí?
- Světová finanční válka
- Evropské domino – 1 obrázek za 1000 slov
- Dvě aktuální krize. Co na to Německo?
- Co čeká zlato? Alokované zlato rozhodne
Další vybrané články
- Jaká je skutečná míra nezaměstnanosti v České republice?
- Repatrice zlata po celém světě
- Švýcarsko uprostřed měnové války
- Co by přinesl zlatý standard
- Rozbuška na americkém peněžním trhu
- Proč dosud nezačala válka s Íránem?
- Francie v tichosti směřuje k útesům
- Podvádějící finanční systém
- Co se děje se švýcarským frankem?
- Začínají se objevovat rozpory mezi USA a Velkou Británií?
- Vlna rezignací bankéřů není jen tak
- Největší obchod Spojených států všech dob
- Co jsou hlavní aktiva vlád?
- Co kdyby státy účtovaly jako firmy?
- Snažíte se diverzifikovat akcie? Snažíte se zbytečně
Ohlédnutí za prvním týdnem roku 2018
Máme za sebou prní týden roku 2018. Jak vypadal? Americké akcie v indexu…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Takže budou tlaky na jeho zlevnění aby se ho dalo víc koupit.
Dámy a páni, takto sa rodí nový zlatý štandard.
Podľa mňa Čína vôbec neuľavila v „hre o zlato“ a už vôbec nie kvôli tomu, že chce zo svojej meny urobiť rezervnú menu. Skôr ide o to, že pripravuje svoju právnu ochranu, nechce totiž nikomu dať právny podklad na to, aby od neho „niekto“ žiadal časť Čínskeho zlata okrem jeho partnerov z Čínsko-Rusko-Indického bloku.
Osobne si myslím, že ten ekonóm ktorý zavrhuje zlatý či v podstate hocijaký hmotný štandard, tak je na úrovní právnikov z Plzenskej univerzity.
Oracle:
pokud už bude zlatý standard, tak jedině někde lokálně. A neumím si představit, jak by na něj byly napojeny ostatní měny, aby to kurzově sedělo, když nyní se dá s kurzem manipulovat ať tisknutím nebo slovně. Použití zlatého standardu v globálním měřítku je nemyslitelné, toho se všichni ti bankéři a politici bojí jako čert kříže..
Toxic čo je to lokálne, vo vnútri štátu, medzi štátmi, medzi veľmocami a okolitými krajinami na jednom kontinente?
Mimochodom o to ide Čínsko-Rusko-Indickému bloku, odstaviť od moci bankérske klany a ich servisné elity rozumej Euro-Atlantských čiže západných politikov od moci.
Áno chcem tím povedať že zúri mocenská vojna na pozadí dnešnej krízy čo sa prejavuje ako menová vojna, boj o energetické nosiče a o suroviny.
Oracle: Jenže dnes zuří měnová válka způsobem, že vítězí ten, kdo svou měnu oslabí nejvíce a tím pádem získá výhody pro svůj export. V momentě, kdy některý stát zavede zlatý standard, jeho měna bude posilovat, jelikož okolní státy tisknout nepřestanou. Nemyslím si, že i dneska by byl problém nechat svou měnu posilovat i bez standardů (Au, Ag, Pt, komoditních..), ale proč by to kdo dělal..?
Dnešná zaujímavá úvaha súvisiaca so zlatom:
Manipulátori so zlatom
Toxic, zle ste ma pochopili, stačí si spomenúť na stroskotaný(?) projekt Iránu(?), na Zlatý Dínar, išlo tam o vytvorenie medzinárodnej rezervnej meny, v ktorej by sa účtovali aj medzinárodné obchody.
No moja teória znie, na jednej z konferencií možno BRICS-u Rusko, Čína a India (možno po konzultácií s Iránom) sa rozhodli, že každá krajina zvlášť vytvorí svoju zlatú a/alebo striebornú rezervnú menu s tým, že ich meny budú mať rovnaké atribúty napr. váha, objem, tvar atď kvôli vzájomnej vymeniteľnosti. Vzhľadom na to, že Čína kúpené zlaté tehly pretavuje do 5/ 500 gramových zliatkov, tak podobné uvažovanie by nebolo od veci.
Greenhorn, ďakujem za článok, ktorý poukazuje na to, že banky podvádzajú.
Díky tomu že žádnej zlatej standard není se svět vyhnul depresi daleko přesahující krizi třicátých let. Stačí se kouknout co „Standard“ udělal s Řeckem, kdyby mohli hnout s kurzem ojra nebyli by pět let v pasti a budoucnost mají stále bídnou. Ano fiat měny jsou experiment ale zlatej standard je přežitek a nepružná historie. Ani Indové sami sebe nepřipraví o možnost zasahovat do toku a množství peněz. Zlatej standard je krok zpět do minulosti a neřeší potřeby dneška. Žijeme v době kdy myšlenky cestují po celý planetě rychlostí světla zlatej standard by svět zabrzdil.
VoDo, Vy vtipkár, tak by som sa rozhrehotal, keby som nevedel, že to myslíte vážne.
Tvrdíte, že „najhoršie máme za sebou“, tak možno na Islande, tam majú najhoršie za sebou.
Tvrdíte, že depresiu v 30. rokoch spôsobila krytá mena, a ja som si myslel, že to bolo preto, lebo banky požičiavali viac než mali zlata a prakticky každému kto mal jednu hlavu a dve ruky a dve nohy.
Tvrdíte že, fiat money je experiment, ja zas tvrdím že žiadať za prakticky nič žiadať prakticky všetko, nie je nič iné ako podvod a krádež.
Tvrdíte že zlatý štandard je krokom späť, ja zas tvrdím, že zaviesť národnú rezervnú
menu krytú zlatom, ako to bolo Zlatý rubeľ pred 1917 je krokom dopredu.
Já to myslím zcela vážně. Řecko je pátým rokem v bídě protože nemůže devalvovat ojro, podobná situace by nastala kdyby Řecko mělo fixnutej kurz na množství zlata v trezoru zatímco další ekonomiky vesele devalvují a opět to ale není problém ojra ale problém toho že od začátku ojra nebyly stejný pravidla pro všechny.
I zlatý standard umožňuje jednorázové devalvace.
Umožňuje ale to tu přeci bylo a došlo se k tomu že fixace na zlato postrádá význam.
Fixace na zlato neumožňuje tištění peněz, jak se zlíbí. Takže význam má.
No a to je právě to co není žádoucí.
VoDo ospravedlňujem sa za ten ostrejší štýl, ale stále ste nepochopili podstatu toho o čo teraz ide.
Je tu podstatný rozdiel medzi menou fixovaný na zlato a zlatou/striebornou rezervnou menou.
Prvý princíp predstavuje akýsi obojok pre štátne financie a bankovníctvo (teoreticky sa dá devalvovať niekoľkokrát za sebou, ale to potom značí, že „niekto“ podvádza), druhý princíp umožňuje vytvoriť ostrov stability (hlavne keď je v tomto systéme zainteresovaných viacero krajín) a pritom viesť menovú vojnu.
Je značne pravdepodobné že Rusi, Číňania, Indovia, Iránci a pravdepodobne aj Turci snažia zaviesť svoje rezervné meny, ktoré keby boli navzájom kompatibilné, tak by medzi týmito krajinami umožnil obchod bez obáv na výkyvoch medzinárodného menového trhu a pritom tlačiť svoju menu a používať ju v medzinárodných obchodoch mimo tento klub a viesť pritom menovú vojnu bez obáv o kúpyschopnosti obyvateľstva (a negatívnych sociálnych dopadoch).
Žádná vláda se dobrovolně nevzdá aní možnosti skrytého inflačního zdanění (monopolu na padělání peněz), ani možnosti centrálního plánování ekonomiky (úrokových měr, rezerv a podobně).
Nicméně může nastat situace, že se vlády nikdo ptát nebude.
Mohou se stát 2 věci:
1) Lidé budou ztrácet důvěru v státně-monopolní fiat měnu, zejména v její schopnost fungovat jako uchovatel hodnoty. Pokud prodeje mincoven razící Au a Ag mince i nadále budou trhat rekordy, jednoho dne mincí bude mezi lidem tolik, že budou moct plnit i roli zprostředkovatele směny. Samozřejmě ČR v tomto je pozadu a proto to podle ČR nelze posuzovat, ale stačí sousední Německo, kde prodejna mincí je pomalu častější, než kavárna. A to nemluvím o USA, Mexiku, arabském světě, Indii, Číně, Vietnamu,… Přechod na paralelní měnu mohou urychlit i snahy státu bojovat proti šedé ekonomice, zavádění bezhotovostní ekonomiky, atd…
2) Také se může stát, že jakási forma zlatého clearingu bude vynucena některými státy (producenti ropy, Čína, Indie, atd…). Jak z racionálních důvodů (nebudou si nechat chtít platit za hodnotné zboží papírem, kterého si USA mohou natisknout, kolik se jim zlíbí), tak i z méně racionálních důvodů (snaha snížit vliv USA narušením monopolu USD na světovou rezervní měnu – každé písmenko BRICS k tomu má důvod…).
Druhá varianta by pro lidi byla dost nepříjemná. Státy by mezi sebou začaly clearovat saldo zahr. obchodu v Au, ale uvnitř by státy lidem nadále násilím nutily vlastní papírovou měnu. V situaci mezinárodního zlatého clearingu by navíc prudce vzrostla motivace státu pokusit se dostat ke zlatu svých občanů. Živě si dovedu představit ten proslov vrcholného představitele: „Stát nutně potřebuje zlato pro financování importu životně důležitých surovin nutných pro běh naší ekonomiky a zajištění zaměstnanosti. Kdo hromadí zlato způsobuje, že stát není schopen dovézt zahraniční léky pro trpící pacienty. Z tohoto důvodu se vláda rozhodla zavést následující soubor opatření: (doplňte dle vlastní fantazie)“.
Oracle: Rusko je tak silný jak je drahá ropa, Čína je bublina několikrát větší než kterákoliv jiná v dějinách, Indie je pořád třetí svět a nic moc nepřináší stejně jako Írán. Problémy západu nejsou ani poloviční oproti problémům v ostatních zemích. Naše spory jsou spíš o vidění světa. Technologie je to co tlačí svět kupředu. Copak nám přináší Rusové Číňané Indové a Íránci? Zastávám názor že USA ze současný situace vyjdou jako vítězové a silnější.
V dnešní době to směřuje je druhému scénáři popsaném J. Altmanem.
První scénář se mi zdá až jako krok 2.
Mimochodem, zajímavý článek o krizích a zlatém standardu:
https://finweb.hnonline.sk/c1-59463550-potrebujeme-skutocne-krizy-komentar-dna
VoDo, podľa tohoto článku: https://zvedavec.org/komentare/2013/03/5394-kde-je-to-zotaveni.htm Na Vašom mieste by som nechválil USA totiž, v USA reálna ekonomika klesá, jediná vec čo skutočne rastie je Dow Jones a len tak pripomínam, na to aby ste vyšli z takejto krízy potrebuje výrobné kapacity ktorá zabezpečí potreby nielen krajiny ale aj cca 50% sveta. Tieto výrobné kapacity boli vytvorené počas a po 2. svetovej, fungovali do 1. polovici 80. rokov, kým sa to celé následne neodsťahovalo vrátane call centier do Číny a Indie. Nehovoriac o tom, že vedci sa nielen začali z USA sťahovať naspäť do svojich rodných krajín, ale tieto krajiny aj vďaka industrializácií sa začali prenikať do vedeckej a technologickej špičky.
Takže na Vašu otázku čo tieto krajiny môžu ponúknuť suroviny (Irán a Rusko), výrobné kapacity (India a Čína) a technológie, všetky tieto krajiny majú aj technológie na výstrel rakiet do kozmu ale stačí si spomenúť na iránsky lov US drónov, či na ich zoslepovanie US špionážnych družíc.
Nielen že USA sa stáva krajinou 3. sveta (zaniká tam stredná vrstva), ale aj dal svetu biedu a krízy vo všetkých oblastiach, ako na „správny“ parazit patrí. A Vy tu vychvaľujete USA, najväčšiu bublinu sveta.
Haha chudej amík na podpoře se má líp než většina pracujících ve zmíněných zemích. Problém je ten že data z Ameriky každej vidí jako problém ale už se nekouká na ty stejný data z ostatních zemí. Zvědavec je populistickej web. Svět doopravdy není tak černej jak ho někteří vidíte, kdyby byl, lidi by pořád ještě byli v jeskyni a jedli bobule protože proč chodit ven vždyt tě tam může něco sežrat! Proč pěstovat když to může uhynout atd.
VoDo, kiež by som mohol zdieľať Váš nekonečný optimizmus ohľadom situácie v USA.
Ten článok, ktorý tak bohorovne kritizujete napísal Paul Craig Roberts, a niečo podobné píše aj Gerald Celente. Inými slovami ten nezamestnaný Amík bude čoskoro oveľa horšie ako zbytok sveta, lebo:
-vyše 50 miliónov Američanov z 300 miliónov je bez práce
-približne 50 miliónov (týmto číslom nie som taký istý) dostáva poukážky na jedlo
-korporácie presadili to, že na miesto kvalifikovaných Američanov zamestnajú cudzincov, kvôli tomu že sú lacnejší a tým pádom ale rastie nezamestnanosť domácich
-Obama federálne škrtá,štáty, mestá priemysel (až na niektoré výnimky), poľnohospodárstvo krachujú a Dow Jones pritom lieta v oblakoch.
Takže dokedy bude ten Amík lepšie na tom ako pracujúci v zmienených krajinách, dlho asi nie. Čo sa týka Európskych čísiel to je pravda, čo tvrdíte ale na východe tie isté čísla ukazujú lepší obraz, Čína to možno prestrelila, ale keď rozvinie svoj vnútorný trh, tak bude na tom dobre, India rastie a Rusko reformuje svoj finančný systém aby sa stal nezávislým na západe a tým pádom mohol rásť nezávisle na exporte ropy a iných energetických nosičov. Opakujem ešte raz v USA stredná trieda zaniká a tým pádom USA sa stáva krajinou 3. sveta (sú na to sociologické výskumy, ale aj rast stanových miest to dokazuje), v zmienených krajinách (asi okrem Iránu) stredná trieda buď vzniká alebo rastie.
Len tak dodávam, ja som optimista, viem že súčasný stav nemôže trvať večne, ale budeme musieť zamerať sa na lokálnu výrobu, lebo tieto hypertrofované systémy nás dusia (hlavne finančný systém).
Mimochodom prečo tvrdíte, že Zvedavec je populisitcký web?
Ježišmarjá ty informace v článku jsou roky starý. Znova opakuju situace není perfektní ani dobrá, ale zdaleka není taková jak jí vidí Celente, jeho žurnál jsem pár let odebíral a ano má v lecčems pravdu ale no a co? Svět není černobílej on prodává svoje předpovědi on úplně nestihnul bull market 1981-1999 protože už tenkrát bylo všechno hrozný a Amerika šla do kopru, mezitím DOW udělal přes tisíc procent a zlato mínus padesát. Garantuju že do budoucna to bude stejný. Nejsem optimista ale realista. Občas mi někteří připadají jako anti apple lidi co od roku 2007 tvrdili jak iPhone je na nic a nic to neumí jak iPad je jen placka co taky nic neumí, mezitím akcie šly z $90 na $700 prodeje iOS nepředstavitelný. Tyhle lidi pořád na apple nadávali, teď pro změnu kupují jeho akcie, protože to prošvihli, ale budou nadávat dál jelikož apple je v dlouhodobém trendu dolů takže zase budou prudit, namísto toho aby použili zdravej rozum. A k tý Asii, kolik lidí emigruje do těch skvělých asijských zemí? Kolik asiatů emigruje na západ? Z Indie a Číny jdou do médií jen dobrý zprávy z Ameriky jen ty špatný. Otevřete oči. Od koho jdou informace že Amerika je třetí svět? Prodejci zlata či jiní strašílkové co prodávají investiční služby, konkurence je velká zvláště v podobě internetu.
Celenteho jsem taky odebíral, ale po roce jsem to neobnovil.
Práve že tie informácie sú aktuálne (článok je z 5.3.2013):
https://investmentwatchblog.com/dow-jones-opens-at-all-time-highs-jim-cramer-we-all-know-its-going-to-end-badly/
Takže keď to praskne, lebo podobný vzorec správania bol aj v roku 2008, tak najmenej to odnesie Čínsko-Rusko-Indický blok, lebo oni sa na to pripravujú už roky, najviac zas USA, EU a Afrika.
Informácie o tom, že Amerika sa stáva 3. svetom (lebo zaniká stredná vrstva), idú od sociológov z celého sveta (napr. Keller, Švihlíková) a od Američanov samotných, hlavne od tých ktorý žijú v bývalých priemyselných centrách alebo v ich blízkosti. Podľa posledných sociologických výskumov na každý 1 dolár nárastu príjmov u priemerne pracujúceho pripadá 1000 (možno 4000) dolárový nárast príjmu pre najbohatších, takýto obrovský nepomer môže skončiť len zle.
Otvorte už konečne oči, sledujte aj iné ukazovatele ako Dow Jones, či zlato.
Čo sa týka emigrantov do Ameriky sa emigruje z najchudobnejších častí Ázie a berie prácu rodením Američanom. Len tak poznamenávam, Indický a Čínsky intelektuálny pracovníci (programátori, vedci atď) sa vracajú do svojich domovín.
Mimochodom Apple je zlý príklad, dostal sa na vrchol, lebo Steve Jobs sa vrátil, dal firmu do poriadku a priniesol so sebou inovácie z NEXT-u, Apple teraz klesá, lebo Steve Jobs odišiel natrvalo a teraz nikto neprichádza s inovatívnymi nápadmi ako bol svojho času iPod, iPhone, MacOS X či Jobsom zavrhnutý iPad.
Čo sa týka médií nie vždy hovoria celú pravdu obzvlášť tie oficiálne, kde prakticky nikto nehovorí o tom, že v Amerike je zle.
Jo v Americe je zle. Oproti čemu? Apple byl jen příklad toho jak někteří vidí věci śpatně když nejsou a následně dobře když už je po všem.
J.D.: já pár let, ale taky už neobnovuju, jako další pohled na svět mi to stačilo.
Dotaz trochu mimo: odebíral jste někdo nebo odebíráte HAT TRICK LETTER od Jima Willieho – GoldenJackass.com? Má to smysl ho odebírat?
Když jsme u těch Indů, kdo jim dal práci? Západ jim vytvořil místa v podobě supportu, programování, testy léků, třeba zrovna apple vytvořil tisíce míst jen tím že vyrobil ten iOS, google se přidal s Androidem, co nám oni dali? Jaký významný technologický globální firmy jsou Indický? Kolik oni dávají na R&D? Pár čínských tu je ale opět to nejsou lídři. Až bude potřeba tak se ty firmy zase stáhnou zpět, třeba ten apple bude vyrábět i v USA, injá sám už zase vídám obyčejný věci made in USA.
Celenteho jsem zavrhnul po pár videích, přehánění z nich sršelo a jeho teatrálnost to jen podtrhovala.
Ives> Jim Willie je Celente v bledě modrém.
Spor VoDo x Oracle mi příjde poněkud umělý, protože to vlastně není spor – realita má mhoho barev a dá se na ni pohlížet z mnoha úhlů, pravdu mají oba.
VoDo má pravdu, že technologie poženou svět dopředu a trhy vzhůru. Trhy jsou navíc podpořeny politikou centrálních bank. Díky Číně a Indii je dnes na světě gigantické množství inženýrů a i kdyby neměli ideální podmínky, tak rozvoj technologií se bude zrychlovat. Amerika má navíc výhodu střízlivé energetické politiky a probíhá tam re-industrializace. Na druhou stranu díky systému částečných rezerv a centrálním bankám utrženým z řetězu, bubliny budou vznikat a tedy i praskat. Teď, když jsme v U.S. na maximech, marginu bych se vyhýbal jako čert kříži.
Oracle má pravdu ohledně střední třídy v U.S. Nahoru už jdou jen odborově organizovaní zaměstnanci veřejného sektoru – vedoucí pracovníci policie, hasičů a ve školství berou platy i v milionech dolarů a v padesáti odcházejí do důchodu s penzí ve statisících dolarů. Z každého dolaru, který federálové utratí, je 52 centů půjčených. Takhle to nepůjde do nekonečna. A dobrovolně zavčasu to nikdo nezmění. Změní to až kolaps. Žádné „stažení peněz z oběhu“, na které věří VoDo, se konat nebude. Resp. možná bude, ale bude to prostě default. Bankrot. To ovšem není konec světa. A protože ne každý chce být zainvestovaný v akciích, tak to také znamená gold bull.
Jestli se relativně povede lépe Americe nebo BRICSům, může být aktivnímu investorovi, který v těchto zemích nebydlí, více méně jedno. Prostě se přizpůsobí …
Jinak hošani pokračujte v diskuzi, i umělý spor může být přínosný a zábavný 🙂
Už je po všem, bude menší krizička kdy to žuchne o padesát procent za dva měsíce a pak zase nahoru. Zlato se možná přidá, možná ne a už jsme vrchol viděli.
Kolda ja netvrdím, že technológie neposunú svet dopredu, ale tvrdím, že to nebudú technológie z USA, čo posunú svet dopredu. Ide my o to, že priemysel v USA prakticky zanikne i napriek tomu, že sa sú snahy o reindustrializáciu, proste nebude na to čas, minule industrializácia trvala cca 20-30 rokov. Druhá vec je, že americké školstvo a farma-priemysel ohlupuje a mrzačí deti (stačí si pozrieť na výsledky príslušných prieskumov a štatistík), že potom na absolvovanie vysokej školy potrebuje Američan pôžičku a aj potom má minimálnu šancu nájsť prácu odpovedajúci jeho kvalifikácií, alebo je donútený pracovať vo fast foodovom priemysle medzi nedoukmi.
Čo sa týka Americkej energetickej politiky, tá je ďaleko od rozvahy, Amerika je jedným z najväčších či najväčším konzumentom energie (nepoznám najnovšie čísla) a všetkých ostatných zdrojov všeobecne a ich zabezpečenie spočíva buď vojenskou silou alebo vyhrážaním použitia vojenskej sily. No a na to je potrebné veľké vojsko, a po bankrote nebude môcť udržiavať veľkú armádu.
Čo sa týka armády, každý vojak ktorí sa vracia z nejakej „vyhratej vojny“, vracia ako nejaký mrzák, a to vytvára doma spolu so zlou ekonomickou situáciou dosť výbušnú situáciu.
Podľa tejto správy z 8.3.2013 až 29% Američanov nie je pracovná sila: https://iraqwar.mirror-world.ru/article/287164
To v mojom čítaní nedáva veľa dôvodov na optimizmus v zotavení USA po tejto kríze.
Problém vzdělání je problém obecně kdy se vytvořila atmosféra že kdo nemá titul jako by nebyl, tím došlo k devalvaci vzdělání. Nyní pouze dochází k tomu že trh si nežádá zástup manažerů a umělců a ti chytřejší s titulem to pochopili a šli makat a ti hloupější zůstavají na podpoře.
VoDo, problematika vzdelania je oveľa širší problém, problém nie je len v kvalite vzdelania, ale aj v odboroch stačí si spomenúť koľko právnikov, ekonómov a filozofov vytvára náš akademický systém a sme v obraze (že reálne odbory sa učia zlou metodikou je súčasťou tohoto problému). V USA (to mám z 1. ruky) vysokoškoláci 1. rok učia to čo naši stredoškoláci 4 roky, inými slovami ich maturant síce možno vie opraviť auto, dokáže opraviť strechu ale znalosti o svete a teoretické znalosti má minimum (hlavne v reálnych vedách).
Čo sa týka nezamestnanosti v USA, problém nájsť si prácu nemajú len lenivci, absolventi vysokých škôl ale aj pracovitá a chytrá časť pracovnej sily a nehovorím o tom, že rodených Američanov prepúšťajú a prijímajú na ich miesta imigrantov.
Čo sa týka Indie, Ruska a Číny im stačí len rozvinúť vnútorný trh a sú sebestačný. Čo sa týka veľkých firiem, Číňania vydrbali s investormi, lebo tieto investície boli „joint projecty“ keď si dobre pamätám tak Čínsky vlastnícky podiel musí byť minimálne 51%, takže investori nemôžu len tak zabaliť krám, okrem toho museli nechať Čínsku stranu nahliadnuť do patentovej dokumentácie a sprístupniť výrobné tajomstvá.
Pokiaľ dobre tuším, niečo podobné okrem investícií do infraštruktúry robí aj India, tam sa nachádza aj 5.(?) najväčší globálny oceliarsky koncern čo je jedným z možných kupcov US Steel Košice (bývalé VSŽ). V Rusku sú aj iné giganty ako plynárenské, oceliarenské a surovinové.
Ještě něco k té mé druhé alternativě:
https://thumbnails.visually.netdna-cdn.com/a-history-of-gold-confiscation_5138d19e8e0a6.jpg
Pro Oracle odpoved na zpravu ze 7.3.2013 16:12h. Ten íránský projekt není mrtvý. Íránská centrální banka patří k velmi podceňovaným hráčům s obrovskou silou. Nedávno vyšel článek na kurzy.cz, který byl o tom, že centrální banky nakoupily rekordní sumy zlata. Ten redaktor se tam asi spletl, když uvedl na druhém místě Irák. Největší přírůstek má Rusko (75 tun) a dále se umístil ÍRÁN, viz.www.cbi.ir. Podle údajů o největších platbách zlatem vede Turecko. Turečtí a íránští občané mají navzájem bezvízový styk. Ale zpět k tématu zlaté směnitelné mince ÍRÁNU. Tato mince se nejmenuje dinár, ale bahár. Existuje už od vzniku náboženské vlády a vychází v hodnotách 1/4, 1/2, jeden, 2, dva a pul a 5 bahárů v obřích počtech kusů. Obrázkové provedení je s mesitou či svatým Chomejním. Mince mají každý pracovní den vyhlašován kurz v novinách, jsou vždy směnitelné v bankách a směnárnách a figurují na jejich kurzovních lístcích. ÍRÁN je totiž zemí se zlatým platidlem, které plní obchodní funkci oběživa. Sám jsem viděl v obchodě platit Íránce zlatými baháry a jednu paní v bance, jak si nechala minci proplatit. Nedávno se objevil půlbahár na Aukru a prodal se za 4.305 korun dne 22.1.2013 při své hmotnosti 4,068 gramů a ryzosti 900/1000.
Pro Oracle na názor z 9.3.2013 11:13h Mýlíte se, v ÍRÁNU je střední třída, která v 90.letech velmi zbohatla. Ona je vedoucí odboru v soukromé firmě stavějící produktovody v petrochemickém průmyslu, vystudovaná inženýrka, on je učitel souběžně na více školách. Ona má své auto, po příjezdu z práce pošle svého manžela nakoupit a pak mu vynadá, že koupil špatnou značku zubní pasty, kterou nemá ráda. Děti nechtějí. Byt v osobním vlastnictví po cenovém vrcholu před lety prodali, aby ještě více zbohatli. Investují do zlatých íránských starých mincí a žijí v nájemním bytě….