Finanční válka sílí

10.3. 2013honza

Finanční válka pokračuje. Až do nedávna bylo Turecko ze strany Spojených států cílem výhružek. Důvodem je to, že Turecko napomáhalo Íránu obcházet finanční sankce uvalené na něj Spojenými státy. Nyní se situace změnila.

V polovině února Spojené státy zesílily svoje sankce. Spojené státy znemožnily tureckým státem vlastněné Halkbank zprostředkovávat platby za třetích zemí do zemí OPEC. Turecko totiž platilo Íránu za zemní plyn tím v tureckých lirách na účet Íránu otrevřený u turecké Halkbank. Za tyto turecké liry pak Írán v Turecku nakupoval zlato a to pak přes Dubaj dopravoval do Íránu. Tímto způsobem Írán obcházel americké sankce odříznutí od SWIFTu.

Turecko však nepřestane kupovat Íránskou ropu. Akorát se prostředky budou kumulovat na íráských účtech v turecké bance a Írán bude hledat další cesty, jak tyto prostředky repatriovat. Přece jenom, jde o číástky, které se velmi těžko realizují hotově. Jde tedy o to, najít nového prostředníka.

Rusko? Čína? Indie? Spojené arabské emiráty?

Obchod íránské ropy za juany a zlato se zdá jako logický krok, zvláště poté, co Čína uzavírá další a další swapové transakce a zároveň loni na podzim vyjádřila záměr stát se zprostředkovatelem jakéhokoliv obchodu s ropou na světě.

Zajímavé je, že Spojené státy nabídly Íránu oslabení sankcí výměnou za íránské ústupky. Prezentováno je to tak, že je to dobrá vůle těchto dvou zemí. Ale také to může být úplně opačně.

Spojené státy pomalu ale jistě zjišťují, že rozjíždějící se uvedení zlata (defacto vynucené sankcemi proti Íránu) do mezinárodního finančního systému představují pro ně větší nebezpečí, než íránský jaderný program.

Nezamýšlené důsledky některých kroků mají moc převážit ty zamýšlené. V takovém případě by konec petrodolaru mohl být blíže, než si myslíme.

Výroční analýza 2013