Stávají se USA nezávislé na importech ropy?

Martin Lembák18.2. 20120

V souvislosti s rostoucí cenou ropy na světových trzích na kterou jsme na serveru již několikrát předem upozorňovali a ve světle současné situace v Íránu, o které psal Jan Dvořák, se do popředí zájmu tady v USA dostává otázka možné nezávislosti USA na importech. Spojené státy jako stát je největší světový konzument ropy s denní spotřebou kolem 18 mil. barelů za den, nicméně je také největší světový dovozce a větší procento z této hodnoty musí importovat. A ikdyž toto číslo o dovozech od roku 2005 klesá, je to stále málo na to, aby učinilo Ameriku soběstačnou s vlastní produkcí. Jak je na tom USA s importy v posledních letech viz. graf níže:

Ve médiích tady v USA se vyskytují zprávy, že pokles importů je pravděpodobně zapříčiněn nedávným technologickým pokrokem horizontálních vrtů a hydraulické frakturace. Ta umožňuje získávat černé zlato z nových nalezišť jako např. v Severní Dakotě, kde se jakoby přímo čas podle mediálních dokumentů vrátil do období „zlaté horečky“. Je asi nutné dodat, že takováto naleziště nejsou jen v Dakotě, ale v rámci celého světa pak také v Argentině, Austrálii, Francii, apod. Mohlo by to znamenat růst světové produkce a tlak na pokles ceny? Bohužel, má to svá úskalí. Jednak USA v r. 1970 dokázali vyprodukovat 10 mil. barelů za den z klasických nalezišť v Texasu či Kalifornii a ty jsou neusutále méně produkčně výkonné a dnes to činí pouze 6 mil. barelů za den. To znamená, že se nabízí otázka, zda nové naleziště jako to v Severní Dakotě a nová technologie dokáže tento sekulární pokles nahradit. V současné době je produkce v Dakotě nějakých 0,5 mil. barelů za den a podle analýz by společně s novými vrty v Mexickém zálivu a Aljašce mohlo do roku narůst na relativně nevalných 3,5 mil. barelů za den do r. 2022. Dalším faktorem je to, že konvenční naleziště mají tendenci klesat na produkci ročně o 5-8%, nicméně u nových ploch používající technologii frakturace je již v prvním roce možnost snížení produkce i o 90% (podle některých těžařských společností, které v Dakotě působí) a následně musí dojít k dalším vrtům, což je nákladná věc. Pakliže by cena ropy šla dolů, stávala by se tato praxe pravděpodobně pro mnoho těžařských firem nevýhodnou.

To znamená, že cesta k nezávislosti na dovozech ropy není vůbec snadná a vede zřejmě k cíli spíše přes více efektivní využívání zdrojů jako např. řízení vozidel s více ekonomickou spotřebou nebo produkcí jiných paliv ve formě ethanolu vyráběného z kukuřice nebo cukrové třtiny apod., což je asi hlavní důvod proč došlo od r. 2005 k snížení importů ropy. V každém případě fundamentální situace na trhu černého zlata a externí šoky jako v současné době představuje Írán budou tlačit pravděpodobně cenu nahoru. Tak uvidíme. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontrkatu WTI ropy na burze NYMEX v New Yorku (týdenní data):